Brnění v médiích v březnu

Aupark ignoruje územní plán Brna

Zdroj: Brněnský deník

5. 3. 2013

Str.: 1

Autor: PETRA KOZLANSKÁ

Investor musí přepracovat návrh nákupního centra, jinak nedostane územní rozhodnutí. Ostře sledovaná stavba se tak opět zdrží.

Brno – V současné podobě je plánované nákupní centrum Aupark v rozporu s územním plánem a úřad městské části Brno­střed vyzval investora stavby, aby svůj návrh přepracoval. Vadí mu například, že stavba zasahuje do vymezených ploch sloužících k oddechu nebo ignoruje trasu plánovaného severojižního kolejového diametru.
Nové nákupní centrum má vyrůst vedle Vaňkovky na parkovišti u autobusového nádraží Zvonařka. Investor Auparku požádal o územní rozhodnutí loni v prosinci. Na konci ledna mu poslal odbor výstavby a územního rozvoje městské části výzvu k doplnění. “Hlavní problém této stavby spočívá v rozporu návrhu s platným územním plánem města Brna. Především zasahuje do funkčních ploch. Pokud nebude opět schválená změna územního plánu, stavebník musí záměr podstatně přepracovat,” upozornil mluvčí Brna­středu Roman Burián.
Hlavní výtky jsou tři. “Návrh nerespektuje hranice funkčních ploch sloužících k oddechu, zasahuje do plochy navržených komunikací, například v Trnité ulici velmi podstatně, a ignoruje trasu severojižního kolejového diametru zapojeného do břeclavské trati,” vyjmenovala největší problémy stavby Zdeňka Nováková z odboru výstavby a územního rozvoje. Ve výzvě úřad požaduje také doplnění několika desítek dalších bodů. Firma HB Reavis, která už několik nákupních center Aupark postavila například na Slovensku, se ohrožení svých stavebních plánů v Brně nebojí. “U takto rozsáhlých projektů je doplnění žádosti standardní věc. Očekáváme, že vyřízení potrvá asi tři až čtyři týdny. Zahájení stavby se kvůli tomu nijak zásadně neposune, ale přesné datum zatím neznáme, protože stavební povolení získáme nejdříve za několik měsíců,” sdělil mluvčí společnosti Ladislav Pavlík.
Podle původních plánů se měl Aupark otevřít už v roce 2011, ale investor termín kvůli hospodářské krizi i administrativním komplikacím neustále posunuje.
Pokračování na str. 2 Aupark ignoruje územní plán Brna

Dokončení ze str. 1
Spolupracovník občanského sdružení Brnění Svatopluk Bartík považuje rozhodnutí úřadu městské části za významné. “Jsem nadšený, že vedoucí odboru Bohumil Synek nejde ve šlépějích své předchůdkyně, která byla schopná povolit i atomový reaktor na náměstí Svobody, a postupuje v souladu s územním plánem,” podotkl Bartík, který přípravu Auparku sleduje už několik let. Na doplnění podkladů pro územní řízení má investor čas do 1. července. Podle Bartíka se to může protáhnout na několik měsíců, a termín tak nemá šanci stihnout. “Ze Slovenska si firma HB Reavis přináší pověst, že se s nějakým územním plánem, povoleními či legislativou a veřejným míněním příliš nemazlí. Očekávají, že se jim všude budou klanět,” doplnil Bartík.

fakta o auparku
Nové nákupní centrum má vzniknout v oblasti brněnského Jižního centra na ploše 84 tisíc metrů čtverečních. b Investorská společnost HB Reavis chtěla začít stavět už v roce 2010, ale hospodářská krize a administrativní komplikace projekt stále odsouvají. b Nákupní centrum má řadu kritiků, kterým se nelíbí jeho vliv na dopravu i na vzhled města. b Stavba za 1,8 miliardy korun se do křížku s územním plánem dostala už jednou v roce 2011, protože má vyrůst na území označeném jako smíšené plochy obchodu a služeb, kde mohou být jen obchody do rozlohy tři tisíce metrů čtverečních. Toto omezení zrušila územní studie vlivu stavby na okolí, která stavbu centra posvětila. Tuto studii však vypracovala firma Arch. Design, která je zároveň projektantem Auparku. Dřívější jednatelé Radoslav Kobza a Jaroslav Dokoupil dostali loni kvůli tomu pokutu od České komory architektů.

Aupark nemá nikdo rád

Zdroj: Brněnský deník

8. 3. 2013

Str.: 7

Autor: MATĚJ HOLLAN

Vyšlo také v: Blanenský deník; Břeclavský deník; Hodonínský deník; Vyškovský deník; Znojemský deník

jak vidí plánovanou stavbu nákupního centra Aupark v Brně MATĚJ HOLLAN

Hypermarket Aupark, který hodlá slovenský developer HB Reavis postavit v Jižním centru těsně vedle hypermarketu Vaňkovka a kousek od Tesca, nemá nikdo rád. Tak alespoň působí vyjádření několika institucí, Krajského úřadu Jihomoravského kraje, České komory architektů a Stavebního úřadu Brna­středu.
Dříve bývalo zvykem, že developeři měli u radnice dveře otevřené a politiky ovládané stavební úřady, ač jsou formálně na politicích nezávislé, jen plnily jejich objednávku. U hypermarketu Aupark to vypadalo také tak. V roce 2010 vydal Aupark reklamní brožuru, kde mu oslavný úvodník napsal sám primátor Onderka. Těsné sepětí Auparku s vedením města je dobře zdokumentováno ze Slovenska, kde Aupark v různých městech vznikl navzdory občanům a zákonům. Pak ale udělal odbor územního plánování a rozvoje řízený Kateřinou Leopoldovou chybu lávky:Aupark je moc veliký a do územního plánu se nevejde. Aby se aspoň teoreticky vešel, bylo nutné udělat pro něj takzvanou územní studii.
A zde jsme již u známého příběhu, kdy Leopoldová zadala vypracování studie firmě Arch. Design, která byla přitom generálním projektantem Auparku. K velikému překvapení všech vyšlo, že její stavba se do daného území hodí báječně. Arch. Design ani Leopoldová v tom neviděly problém. Česká komora architektů už ale ano a za tento střet zájmů udělila šéfům Arch. Designu padesátitisícovou pokutu a zákaz po tři roky přijímat veřejné zakázky. Krajský úřad nadto shledal, že územní studie je v rozporu s územním plánem a pro účely územního řízení je nevyužitelná. Stavební úřad Brna­středu tento názor sdílel a vrátil Auparku žádost o územní rozhodnutí s tím, že stavba nemá to úplně nejzákladnější – soulad s územním plánem.
Současný stav je takový,žena stránkách developera už v české verzi žádná brožura o Auparku nevisí, Arch. Design si šalamounsky změnil jednatele a přestal v jednání Aupark zastupovat – tuto roli převzala paní, která s Auparkem na jiných projektech spolupracuje. Nemá soulad s územním plánem, uvědomuje si, že soud by případné územní rozhodnutí skoro určitě zrušil. Z pohledu investorského rizika je myslím i jeho developerům jasné, že tady mu pšenka nekvete.

O autorovi: Autor je šéf sdružení Brnění

Aktuálně: Bojovníci s korupcí se spojili, chtějí změnit zákony

Zdroj: nfpk.cz – main page

Datum: 15. 3. 2013

Odkaz:  http://www.nfpk.cz/cz/clanky/1001324

“Podobná věc tu ještě nikdy nebyla. Pro prosazení důležitých zákonů je nutné začít úzce spolupracovat s ostatními organizacemi, byznysem a zejména s politiky, kteří o zákonech rozhodují. Proto jsme se spojili do Rekonstrukce státu,” řekl ramový ředitel Ekologického právního servisu Pavel Franc. protikorupčních opatření.

Podle předseda občanského sdružení Brnění Matěje Hollana byly body, o něž projekt usilujeme, vybrány s ohledem na vládní prohlášení. “Problém je, že současná vláda ze svého protikorupčního programu nic nerealizovala,” řekl Hollan.

Mezi priority iniciativy patří například zprůhlednění financování politických stran, odpolitizování státní správy, povinné zveřejňování smluv veřejných subjektů na internetu nebo rozšíření kontroly NKÚ na obce a na státní a obecní firmy.

Závazný příslib od senátorů a poslanců

Podle Holana chtějí organizace zapojené do projektu po vzoru zahraničních kampaní zvaných “pledge” získat politické spojence, kteří veřejně přislíbí podporu jejich návrhům.

“Umožníme jim tak profilovat se jako protikorupční politici. Zatím jsme na svou stranu získali 12 členů Parlamentu, kteří podepsali Prohlášení o podpoře Rekonstrukce státu ještě před zahájením projektu. Jedná se o poslance a senátory převážně ze STAN, LIDEM a Věcí veřejných,” dodal Matěj Hollan.

Hlavními garanty programu jsou ředitel Transparency International David Ondráčka, ředitel Oživení Štěpán Rattay a Pavel Franc, ředitel Ekologického právního servisu. Na projektu se kromě zmíněných podílejí také organizace Naši politici a Nadační fond proti korupci.

Zdroj: Aktuálně

Url: http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=773685_11_

Vědí, že bych to hned zveřejnil

Zdroj: Lidové noviny

16. 3. 2013

Str.: 14

Autor: TOMÁŠ NĚMEČEK

ROZHOVOR S Matějem Hollanem o Rekonstrukci státu, kažení charakterů a o tom, proč mu nikdy nenamlátili

Brněnský aktivista Matěj Hollan se podílí na novém projektu Rekonstrukce státu – iniciativě za přijetí devíti “nadstranických” zákonů, jež by mohly zlepšit správu země.

– LN Kolik vy sám vedete sporů o zpřístupnění informací a proč?

Moment, jeden, dva… pět. Jeden s Kanceláří prezidenta republiky o vydání podkladů pro veto novely loterijního zákona z roku 2010. Druhý s Českými drahami o smlouvy k brněnskému nádraží. A tři spory se společností Jižní centrum, kterou stoprocentně vlastní město Brno, a ona přesto tvrdí, že se na ni informační zákon nevztahuje. Takže pět. Vlastně ne: ještě s Národním divadlem v Brně. Dostal jsem informaci, že nějak divně tečou peníze kolem Plesu v opeře, který divadlo pořádá s jednou soukromou firmou. Oni mi ty smlouvy vydali, ale půlku údajů začernili. Soudím se proto, ať se to prolamuje – ať jsou tu příklady, že to jde vyhrát.

– LN Z čeho jako “profesionální občan” žijete? Slyšel jsem, že vaše rodina má nějaké nemovitosti.

No to nám naši neřekli! Ne, vážně: už jsem slyšel, že mě platí kdekdo, ale tohle ještě ne. Do minulého roku jsem žil z platu osm tisíc, který jsem vyplácel sám sobě v občanském sdružení Brnění. To jsme ovšem ještě bydleli u našich. Teď pracuju i pro Ekologický právní servis, mám dohromady patnáct tisíc. To už jde.

– LN Co jste se od roku 2010, odkdy se živíte jako “profesionální občan”, dozvěděl sám o sobě?

Že se dá naučit mluvit a psát. Ještě za své projevy na gymplu jsem se hrozně styděl. A taky že i člověk, který se cítí jako introvert, se může bavit s politiky, byznysmeny a právníky. Ten rozdíl ve společenském a finančním statusu jde dobře překonávat. Pochvala pro politiky

– LN Tento týden Transparency, Ekologický právní servis a Nesehnutí představili kampaň za prosazení devíti protikorupčních zákonů. Neměli byste říct, že nejméně čtyři z nich už dávno běží parlamentem i bez vás?

Vlastně všechny. Kromě elektronických majetkových přiznání při vstupu do politiky a kromě pravidel pro průhlednější schvalování zákonů – ty jsou teprve v debatě. Ale my nechceme politikům jenom říkat, co dělají špatně, a vyhlašovat ultimáta. Celá Rekonstrukce státu má být naopak pomoc a pochvala těm z nich, kdo se snaží prosazovat dobré zákony.

– LN Nepřeceňujete sílu zákonů? Chcete třeba online účetnictví politických stran, aby byly průběžně vidět příjmy a výdaje. To se poprvé vyzkoušelo v prezidentské volbě, ale teď Respekt zveřejnil podezření, že Fischerova kampaň si bokem vedla tajný účet.

Jasně, i zpřísněná pravidla lze obejít. Ale jak říká ekonom Miroslav Zámečník, zvyšuje to transakční náklady. Navíc se to obcházení zákona může snáz provalit. A existují i pravidla, která se obcházejí dost blbě. Jako když zákon o registru smluv zavede princip, že smlouva z veřejného sektoru, která není zveřejněna, neplatí.

– LN Používáte výrazy jako “dobrý zákon” – jako by existovaly někde v platonské říši idejí a stačilo je opsat. Ale novela o státním zastupitelství, kterou podporujete, má vážné odpůrce i mezi “dobrými” státními zástupci.

Já vím, to říkají i lidi z Transparency International. Ale ty části zákona, o které nám jde nejvíc, jsou podle mě jasný krok k lepšímu: dnes lze nejvyššího státního zástupce odvolat kdykoli, nově by to šlo jen v kárném řízení.

– LN U některých zákonů máte myslím přehnaná očekávání. Když Nejvyšší kontrolní úřad získá pravomoc kontrolovat obecní rozpočty, bude to jen symbolická změna – vždyť obcí je šest tisíc.

Ale dnešní stav znamená, že NKÚ nemůže kontrolovat třetinu veřejného majetku. Na rozdíl od jiných nedává pokuty, ale zato hodnotí smysluplnost výdajů. A i když obce budou vědět, že NKÚ přijde jednou za x let, stejně to bude psychologická změna. Člověk se pak chová jinak, než když ví, že na něj nemůže přijít nikdy nikdo. NKÚ je mimochodem hezký příklad, jak instituce mění lidi k lepšímu. Například Miloslav Kala, přestože byl do čela úřadu dosazen přímo ze sněmovny jako dlouholetý politik ČSSD, se podlemě vyprofiloval a dnes to řídí dobře. Možná že když člověk vyleze z politiky, která je hnusná a kazí charaktery, a začne dělat něco normálního, začne ho to naplňovat. Neštěstí české společnosti

– LN Dá se mluvit o politice takto paušálně? Vnímáte, že občas i špatní lidé dělají dobré věci a naopak dobří lidé zase špatné?

Ale jasně. Vždyť já bych neměl problém s tím, kdyby pro ty zákony hlasoval David Rath, až vyleze z vazby.

– LN V Brně jste léta kritizovali Pavla Blažka. Jeho nástup na ministerstvo byl divný, ale teď předkládá “dobrý” zákon o státním zastupitelství. Jak tomu rozumíte? Změnil se?

V Brně to byl politik, který neříkal veřejně žádné názory, neposkytoval rozhovory médiím, nebylo jasné, co si myslí. Zato ho zjevně bavilo řídit politiku místní ODS ze zákulisí. Podílel se na vypečené kauze Jalta, v níž Brno nevýhodně směnilo pozemky za starý, rozpadlý barák. Pavel Blažek tehdy navrhoval tajné hlasování – aby nešlo zjistit, jak kdo hlasoval! A tomuhle člověku, který se v životě nevyjadřoval k justici, najednou spadl do klína resort spravedlnosti. Ale musím říct, že kromě toho, že si na úřad přitáhl staré kámoše z Brna, jako Radomíra Daňhela a Zdeňka Koudelku, a že zastavoval kárná řízení, to asi vede dobře. Nesnaží se bojovat proti justici.

– LN Co si myslíte, že je zač jako člověk?

Plno lidí tvrdí, že je to dobrý kumpán do hospody. Patriot, který mluví až okázale s brněnským přízvukem a nejraději vysedává v pivnici U Stopků. Když se nedávno v Brně setkali český a slovenský prezident, Blažek v té zimě řečnil v saku bez kabátu – protože si ho večer předtím zapomněl u baru. Není to velký kmotr. Ani nepřítel občanské společnosti jako – já nevím – třeba Marek Benda.

– LN Marek Benda? To si o něm myslíte?

Připadá mi, že dlouhodobě brání netransparentní prostředí. Kdykoli se má rozšiřovat právo na informace, on je proti. Vnímá podle mě politiku tak, že lidé je mají jednou za čtyři roky zvolit, a jinak do toho moc nekecat.

– LN Nedíval jste se na to nikdy tak, že vyrůstal před rokem 1989 v jedné z nejšpiclovanějších rodin v zemi? A že konzervativní právo na soukromí pro něj může být důležitější než liberální právo na informace?

Já v tom cítím pohrdání vůči lidem – jako by je potřeboval jen na to, aby ho vytáhli do křesla. Ale do jeho vnitřních důvodů nevidím.

– LN Naopak podporujete poslance Jana Farského. Ale zároveň jste ho ostře kritizoval za novelu zákona o hazardu, k níž dělal zpravodaje. V čem je špatná?

V tom, že obce dnes nemohou vykázat ze svého území hazard. Ústavní soud už rozhodl, že takové právo mají – a kdyby zůstalo jen u toho, mohly by vykázat automaty a videoloterijní terminály už od roku 2012. Jenže Farského novela to zdržela až na rok 2015, protože zavedla tříleté přechodné období. Ombudsman opakovaně poslance vyzýval, ať to přechodné období zruší. Nyní je u Ústavního soudu napadeno čtyřmi obcemi. Tak zbytečné zdržení člověka dost naštve.

– LN Proč si myslíte, že to Jan Farský připustil?

Neštěstí české společnosti je v tom, že pokud politik něco udělá špatně, hned se tvrdí, že byl podplacený. Ale Farský prostě jen neměl s hazardem zkušenost: je to starosta Semil a tam, jak mi říkal – a já nemám důvod mu nevěřit –, nebyl hazard nikdy vážný problém. Zato byla vždycky jeho tématem otevřenost. Semily za jeho éry zveřejňovaly smlouvy a vypisovaly soutěže i na malé zakázky. Když se dnes schválí registr smluv, bude to především jeho zásluha, protože ho prosazuje dlouhodobě a poctivě. Jen se neposouvá kupředu

– LN Když jste studoval muzikologii, čemu jste se chtěl věnovat?

Mě zajímala akustika a organologie. Až po příchodu na katedru jsem zjistil, že je zaměřena na historii hudby. To mě sice zajímá, ale mám špatnou paměť na letopočty. A nechci ležet v archivech a psát o tom, co dělal Janáček. Z magisterského studia jsem odešel. Vlastně kvůli Miroslavu Kalouskovi: abych se mohl naplno věnovat regulaci hazardu, když to nedělá ministerstvo financí.

– LN Provozovatelé hracích automatů tvoří zvláštní polosvět. Proč vám nikdy nenamlátili?

Neznám žádného aktivistu, kterému by někdo něco udělal. Jasně, kdo jde protestovat proti pochodu nácků, musí počítat s rizikem, že bude zkopaný. Ale u politických a právních aktivistů? Jen Janu Piňosovi v 90. letech při ekologické demonstraci urazili kus zubu. A my jsme po pravdě reálně nedokázali mnoho. Kazíme hazardu dlouhodobě kšefty, je jasné, že jednou skončí, ale zatím by se vlastně ani neměli za co mstít.

– LN Ani nezkusili poslat nějaké peníze na účet Brnění?

Fakt ne. Vím, že nějaké kolegy – nejen u hazardu – se někdo snažil koupit, ale u mě vědí, že bych to hned zveřejnil.

– LN Založíte si lokální politickou stranu, jak jste říkal během vlny zájmu o prezidentskou volbu?

Ále, k tomu mě vybízeli jiní. Já jsem ty jejich návrhy na Jarní stranu a podobně jen vyvěsil na Facebook, nic reálného to nebylo. Když mi pak volali z Respektu, zdálo se mi hezké to potvrdit – když už člověku volá Respekt, že ano. S lidmi kolem webu Žít Brno zvažujeme, jak dál. Tím recesistickým odporem jsme schopni v lecčems zabránit: sdružení Brnění původně vzniklo na protest proti záměru stavět podzemní garáže pod Zelným trhem. Uhájili jsme nádraží v centru. Když zastupitelé přijali vyhlášku o zákazu pouliční hudby, tak po happeningu na hlavní pěší zóně na České – na závěr jsme hráli fanfáry z Libuše pod okny brněnské Mladé fronty a Lidových novin, aby to fotografové neměli daleko – byla do měsíce zrušena. Jenže se Brno nijak neposouvá kupředu.

– LN V čem?

V urbanismu, územním plánování, cyklistice, kultuře… Brněnští politici kulturu hrozně deptají: tu vyrazí z Domu umění dobrého šéfa, tam vypovědí nájem Wannieck Gallery, protože má nějaký směšný dluh… Sepsali jsme k tomu Výzvu 2013 – jmenuje se tak hloupě, protože se nám nechtělo vymýšlet název – a je samozřejmě otázka, jestli do politiky jít. Pokud bychom získali šest procent, žádnou velkou show bychom s tím neudělali. A když je člověk politický aktivista, je to, jako by v politice byl.

– LN Není. Aktivista může vznášet čisté vize, politik se musí občas umazat kompromisem.

Přece nemusí být všichni v politice – nebo naopak všichni mimo. Každý si cestu vybere sám.

– LN Existuje nějaká příležitost, pro kterou byste byl ochoten si vzít oblek s kravatou?

Ale to nemá být postoj. Jen špatně snáším na sobě víc vrstev než košili. A neumím si uvázat kravatu. A taky bych musel chodit do obchodu kupovat oblečení. To nesnáším.

– LN Neuvažoval jste, že by se vám jako “profesionálnímu občanovi” vyplatilo vystudovat práva?

Já to nechci dělat dálkově a na denní studium nemám čas. Až se stanu primátorem nebo hejtmanem, koupím si titul MBA nebo JUDr. na Vysoké škole v Sládkovičově. Jestli budou ještě existovat plzeňská práva, tak i tam. To mi připadá nejférovější.

– LN Co že to o vás nedávno říkal ministr Pavel Blažek na místním sněmu brněnské ODS?

Nevím, jestli je to pravda, mám to jen převyprávěné od jednoho insidera z ODS. Ale prý mluvil do duše mladým ódéesákům, že se musejí začít aktivizovat, protože jestli to tak půjde dál, tak to tady převezme Hollan a spol., chacha.

I zpřísněná pravidla lze obejít. Ale jak říká ekonom Miroslav Zámečník, zvyšuje to transakční náklady. Obcházení zákona se může provalit – a některá pravidla se obcházejí dost blbě.

Neznám aktivistu, kterému by někdo něco udělal. Jasně, kdo jde protestovat proti pochodu nácků, musí počítat s rizikem. Ale u politických a právních aktivistů?

Životopis
Matěj Hollan se narodil 9. listopadu 1984 v Brně (jeho otcem je fyzik a astronom Jan Hollan). Po absolvování tamního biskupského gymnázia vystudoval muzikologii na Filozofické fakultě MU (titul Bc.). Založil sdružení Brnění, které usiluje o regulaci hazardu, pracuje v Ekologickém právním servisu. Je jedním z autorů portálu Žít Brno. S přítelkyní má syna.

Jižní centrum musí ukázat smlouvy

Zdroj: Brněnský deník

23. 3. 2013

Str.: 1

Vyšlo také v: Blanenský deník; Břeclavský deník; Hodonínský deník; Vyškovský deník; Znojemský deník

Brno – Společnost Jižní centrum Brno spravující lukrativní pozemky na jih od centra je městskou firmou. A musí proto podle zákona reagovat na žádosti o informace, se kterými se na ni obrátilo sdružení Brnění. Tak rozhodl Nejvyšší správní soud.
Zamítl totiž kasační stížnost, kterou společnost po stejném rozsudku Krajského soudu v Brně z loňského roku podala. “Proti rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky,” upozornil předseda senátu Jiří Palla. Odůvodnění zatím nezveřejnil.
Lidé z Brnění chtěli po firmě smlouvu s developerskou společností Europark­FP, která má stavět obchodní dům Aupark. Vedení Jižního centra ale tvrdilo, že nejsou veřejná instituce a odvolávali se na obchodní tajemství. Loni v říjnu krajský soud rozhodl, že přesto podléhají informačnímu zákonu. “Informace jsme ani potom neobdrželi, lhůta přitom už uplynula. Jižní centrum rozsudek ignorovalo,” nelíbí se Matěji Hollanovi z Brnění.
Představitelé Jižního centra se zatím k rozsudku moc nechtějí vyjadřovat. “Na nejbližším zasedání představenstva se budeme bavit o dalším postupu,” nastínil místopředseda představenstva Libor Šťástka.

Větší Tesco? Oprášili projekt na přestavbu obchodního domu v Dornychu

Zdroj: brnensky.denik.cz – regional business

23. 3. 2013

Odkaz:  http://brnensky.denik.cz/podnikani/vetsi-tesco-oprasili-projekt-na-prestavbu-obchodniho-domu-v-dornychu-20130323.html

Brno – Společnost Tesco žádá o povolení pro přestavbu a rozšíření obchodního domu v Dornychu. Vznikne tak obchodní galerie, která se spojí se sousední Vaňkovkou.

Z pomalu chátrajícího pomníku socialismu moderní obchodní centrum, které má město spíše zdobit, než hyzdit. Takové jsou záměry společnosti Tesco s budovou bývalého Prioru v brněnském Dornychu. Žádost o povolení stavby třípatrové galerie nyní projednává město. Kdy ale mají lidé modernizovaný obchod čekat, není doposud jasné.

Společnost Tesco oprášila dva roky starý plán a v současnosti zažádala o takzvané územní rozhodnutí. To je klíčový dokument, po němž je získání stavebního povolení a začátek prací už jen formalita. „Vedle stávajícího obchodního domu má vzniknout pasáž, která se propojí s Vaňkovkou,” potvrdil zastupitel městské části Brno-střed Vojtěch Mencl.

S podrobnostmi ovšem odkázal přímo na investora. Řekl jen, že městská část se stavbou nemá problém. „Současný stav obchodu je velice nevyhovující. Pokud se modernizací zlepší služby, bude to jen pozitivní. Jen musí společnost zajistit dostatečné množství parkovacích míst,” podotkl Mencl.

Obchodní řetězec se zatím ke svým plánům moc vyjadřovat nechce. „Zvažujeme různé varianty, ale v tuto chvíli jsme ještě nerozhodli o budoucím řešení. Proto je předčasné odpovídat,” zdůraznil jeden z manažerů firmy Jiří Mareček.

Podle zveřejněných dokumentů přibude mezi Teskem a Dornychem třípodlažní galerie. Prostory v ní poslouží jak firmě, tak jiným menším obchodům či restauracím. V žádostech o povolení společnost mimo jiné zdůrazňuje, že zastřešená galerie spojená s Vaňkovkou bude sloužit i jako výrazně pohodlnější přechod mezi vlakovým a autobusovým nádražím.

Protest aktivistů

Oslovení Brňané se záměrem nemají problémy. „Pokud se obchody uživí, ať klidně Tesco staví. Současné stánky s nekvalitním oblečením nejsou to, co si skoro v centru města představuji. Ale za nějaké zlepšení cesty na autobusové nádraží to nepovažuji. Vím, že prodírat se s kufry přeplněnou Vaňkovkou není nic příjemného,” řekl například Radek Skoupý.

Proti záměru společnosti ale už od roku 2011 protestují ekologické iniciativy. Tehdy dokonce podávaly připomínky v procesu posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Organizaci Nesehnutí se nelíbil plán vytvořit další obchodní plochy. Navrhovala využít prostor pro směsici kaváren, odpočinkových míst, kanceláří, bytů či sociálních služeb. „Stejný postoj máme stále. Jen jsme už v územním řízení připomínky nedávali. Nemáme na to kapacity,” poznamenal zástupce organizace Lukáš Lyer.

Občanskému sdružení Brnění zase vadí, že rozšířením Teska zanikne nedaleký Dům dětí a mládeže. „Je třeba vyřešit, co s ním. Je docela paradoxní, že místo domu mládeže má být hypermarket,” poznamenala Hana Chalupská z Brnění.

Zároveň ale zdůraznila, že rozšíření Prioru nepatří k nejhorším záměrům investorů. „Obecně nepovažujeme rozrůstání hypermarketů mimo centrum za prospěšné. Určitě je ale lepší, když se o něco zvětší Prior, než kdyby se stavěl Aupark u Zvonařky,” uvedla Chalupská.

Autor: Petr Jeřábek

Bořit a ničit? Poraďme se jak

Zdroj: Lidové noviny

25. 3. 2013

Str.: 5

BRNO Věčně protestují proti všemu – nebo své okolí děsí věčným optimismem a šířením dobra. Grafik Adam Hrubý to hned ukazuje na obrázku postavičky zvracející duhu. A dodává, že právě takový mýtus o občanských aktivistech či zástupcích neziskových organizací je třeba vyvracet.
Je sobota a do Brna přijelo několik desítek nadšenců. Bořit a ničit, jak říká název jejich barcampu -otevřeného setkání určeného aktivistům bojujícím s korupcí. Název pořadatelé “ukradli” primátorovi Brna Romanu Onderkovi (ČSSD), který před dvěma lety prohlásil, že je jednodušší bořit a ničit než promyšleně projektovat a stavět.
Vedle sebe tak sedí zástupci serveru ŽítBrno.cz, ale také třeba dívky z Prahy 10, které i na tričku zdůrazňují, že jejich čtvrť může být šestým největším městem Česka. V jedné místnosti právě státní zástupce Jan Petrásek přibližuje problematiku korupce tím, jak politička podezřelá z přijetí úplatku si po úniku nahrávky předávání peněz dala sraz s pravděpodobným uplácejícím uprostřed největšího bazénu v okolí, aby je nikdo neodposlouchával. A hned vedle se diskutuje o fenoménu Matěje Hollana ze sdružení Brnění jako postavy bojující proti hazardu.
Možná přijde i Onderka “Je třeba se ptát, proč se informace o politicích nešíří. Proč lidé klidně volí toho, kdo má už 30 funkcí, a přitom je nestíhá,” vysvětluje Kamil Gregor ze sdružení Kohovolit. eu důvod, proč vytvořili Volební kalkulačku srovnávající názory politiků a voličů. Ochvíli později se zase Mikuláš Ferjenčík z Ekologického právního servisu snaží vysvětlit podstatu projektu Rekonstrukce státu a získat další “ambasadory”, kteří by přesvědčovali poslance k závazku podpořit devět protikorupčních zákonů.
“Ani tady nemohli všichni stihnout všechno,” tvrdí jeden z organizátorů Svatopluk Bartík. Slibuje tři desítky půlhodinových přednášek a besed vystavit na web Bořit a ničit. Když si je prohlédne, příště prý možná přijde i primátor Onderka.

Březen 2013: Měsíc, kdy korupce definitivně prohrála

Zdroj: zpravy.iHned.cz

25. 3. 2013

Autor: Matěj Hollan

Odkaz:  http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-59570370-brezen-2013-mesic-kdy-korupce-definitivne-prohrala

Doba rezignace, že s politikou nejde nic dělat, že s korupcí nejde nic dělat, že s ničím nejde nic dělat, je out. Žít život v zemi, kde se krade míň, je prostě lepší.

Až se budou historikové ptát, kdy se TO v Česku zlomilo a kdy začala korupce tahat za kratší konec, tak moc pátrat nemusí. Bylo to letos v březnu.

Kombinaci profesionálního, lobbistického projektu Rekonstrukce státu a toho, co se o víkendu odehrálo na prvním českém protikorupčním barcampu “Bořit a ničit”, se totiž čelit nedá.

Rekonstrukce státu

Rekonstrukce státu, www.rekonstrukcestatu.cz, projekt protikorupčních organizací, expertů, byznysmenů, se připravoval dlouho. Ideu masivního společného projektu, který chce ještě v tomto volebním období přimět zákonodárce, aby zvedli ruce pro devět klíčových zákonů, třeba povinné zveřejňování smluv se státem na internetu nebo služební zákon, napadl Ekologický právní servis před několika lety. Zhruba před rokem se začaly oslovovat další organizace – včetně našeho Brnění, vznikla neformální protikorupční platforma a postupnými diskusemi se došlo k současné podobně Rekonstrukce státu. Je nás tam dvacet organizací, v každé plno lidí, podporuje nás finančně i jinak několik lidí z byznysu a firem, máme za sebou množství právních a jiných expertů, fandí nám americký velvyslanec, hlásí se nám lokální ambasadoři ze všech krajů, kteří budou své místní zákonodárce pro Rekonstrukci státu lanařit.

Ze snílkovských představ, co všechno bychom mohli navrhovat a “požadovat” z pozice nikým nevolených občanů, jsme se dostali k realistickému projektu. Rekonstrukce státu nechce v podstatě nic jiného než naplnění Strategie vlády pro boj s korupcí.

Dosavadní výsledky naší protikorupční vlády jsou 0. Nutno dodat, že jí v tom mohutně sekunduje opoziční ČSSD, která sice v deklaratorní rovině proti korupci bojuje jako drak, ale když přijde na zteč, tak její senátoři pod záminkami typu “administrativa” zarazí rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na obce a státní firmy.

Představa, že vládní i opoziční strany za rok předstoupí před voliče a řeknou “moc se omlouváme, ale nepřijaly jsme ani jeden zákon, který by nám ztížil rozkrádat veřejné, tedy vaše finance, snad vám to neva”, je ale přece jenom hodně ujetá. V Poslanecké sněmovně je spousta lidí, kteří chtějí dobré zákony prosadit. Někdo to myslí doopravdy, někdo to dělá třeba jen proto, aby mu to přineslo politické body. Což je úplně jedno, protože důležité je pouze to, aby se našlo 101 hlasů. Jestli je dodá KSČM, VV, LIDEM, TOP09, STAN, LEV21, ČSSD či ODS, to nikoho nezajímá.

My se vynasnažíme, aby zákonodárci měli co nejmenší prostor pro generování pseudoargumentů, proč sice děsně bojují proti korupci, ale zrovna, moc se omlouvám, pro tenhle zákon hlasovat nemůžu, protože je málo tvrdý, protože přináší novou administrativu, protože by hrozily arbitráže, protože za korupci může velký stát, protože jsou tu i jiné problémy. Snažíme se, aby co nejvíc politiků svým podpisem stvrdilo, že bude hlasovat pro devět protikorupčních zákonů. Víme, že tento koncept, kdy se politikové předem zavážou svým podpisem – který pochopitelně nemá žádnou právní váhu – je opakovaně a úspěšně ozkoušený třeba z USA. Zatím se mnoho z nich vytáčí, že sice korupci potlačit chtějí, ale podepsat se někam, to už je moc, ale ono to půjde.
Proč je to tak dobré? Protože je to z Krna

Sobotní protikorupční barcamp “Bořit a ničit”, na němž vystupovali všichni, kdo v korupci něco znamenají, byla podle ohlasů nejlepší akce, co kdy spatřila světlo světa, a tedy i Krna. 3 x 11 přednášek, což je pro Krno magické, jedna lepší než druhá. Až je všechny pověsíme na YouTube, to budete koukat! Několik z nás v přednesu trumflo i ministra Blažka. Večírek, uvozený přednesy rozhovorů z Žít Brno a pokračující “VJingem” z generátoru volebních billboardů a “Brno není jen město, je to životní styl”, způsobil u několika jedinců taneční kreace hraničící s padoucnicí.

Barcamp pro každého účastníka jednou provždy redefinoval pojem “aktivista”. Kdo to zažil, už nechce být ničím jiným. Být protikorupčním aktivistou je trendy, sexy a megacool. Když by tam byl Benda se Šťastným, budou plesat s náma. Myslím to upřímně, je to nakažlivý. “Boj” proti korupci, hazardu a vůbec je zábava, relax, vzrůšo a jedna z mála fakt naplňujících věcí, co může v tomto smutném světě člověk dělat.

Akce se navíc konala pod záští nejlepšího primátora Romana Onderky, v prostorách městské příspěvkovky Dům umění města Brna. Moc děkujeme, Pán Bůh vám to oplatí ve volbách.

Vlastně se hraje už jen o čas. Doba rezignace, že s politikou nejde nic dělat, že s korupcí nejde nic dělat, že s ničím nejde nic dělat, je out. Žít život v zemi, kde se krade míň, je prostě lepší, než žít ho v zemi, kde se krade strašně moc. Kdo jednou pochopí, že on sám a ve spolupráci s dalšíma může věci reálně měnit a že je to navíc jízda jak na piku, jen těžko nepřiloží pověstnou ruku k dílu.

Jupí.

Jižní centrum nesmí nic tajit, prohlásil na debatě Onderka

Zdroj: Mladá fronta Dnes

28. 3. 2013

Str.: 1

BRNO
Městská společnost Jižní centrum nesmí dál tajit informace o tom, s kým uzavírá jaké smlouvy a za jakých podmínek. Verdikt, který vynesl nedávno Nejvyšší správní soud, bude Brno jako jediný akcionář této firmy dodržovat.
Jednoznačně to včera potvrdil brněnský primátor Roman Onderka při dalším pokračování diskusního cyklu Hyde Park Zelňák, který pořádá MF DNES a časopis Respekt. “Pokud tyto informace poskytovány nebudou, předvolám si předsedkyni představenstva na valnou hromadu firmy a budu požadovat vysvětlení. Pokud by docházelo k porušování zákona, je jednou z možností i personální výměna v představenstvu,” uvedl při debatě Onderka.
Spor se společností Jižní centrum o poskytování informací vede občanské sdružení Brnění. To se chtělo dozvědět, jak firma hospodaří s pozemky kolem nákupního centra Vaňkovka a autobusového nádraží Zvonařka. Firma však odmítala zveřejnit podrobnosti smluv s developery. Odvolávala se přitom na to, že tyto smlouvy chrání obchodní zákoník. datum

Komentáře nejsou povoleny.