Brnění v médiích v únoru

09.02.2013

Patrioti v Ústí jsou, dokázalo fórum

Autorka: VERONIKA UDATNÁ

Fórum otevřelo řadu témat. Občanskou angažovanost nebo hazard. Pozvání přijal i Hollan

Ústí n. L.– Co mají společné dvě metropole na opačném konci republiky Brno a Ústí? Víc, než se může zdát. Předně však řadu problémů. Hazard, nevyužitý potenciál obou měst i nenávist obyvatel k jejich vedení.

Splasklý balonek

“Obě města se díky průmyslu jako balónek nafoukla a následně splaskla,” zahájil 4. Sociální fórum v Café Max brněnský scenárista, který už rok žije v Tisé, Vladimír Fanta. “Ústí ale nepochopilo, že průmyslem budoucnosti je turistika. Krajina severu je přitom jedinečná,” dodal.
Co Brno a Ústí výrazně odlišuje, je podle účastníků fóra typ občanského aktivismu a angažovanost studentů v něm. “Kampus ústecké univerzity je uzavřeným vesmírem. Studenti s městem nežijí,” zhodnotil Fanta a dočkal se velkého souhlasu všech ostatních.

Žít Brno

Právě univerzitní půda dává v Brně vzniknout řadě iniciativ. Jednou z nich je i Žít Brno, kterou v Ústí představil její zakladatel, aktivista a bojovník proti výherním automatům Matěj Hollan.
“Jdeme na to s humorem,” popsal stručně způsob boje s představiteli města Hollan. Žít Brno je parodický web, který se tváří jako oficiální brněnský. Autoři ho plní mystifikujícími články a upozorňují na záležitosti, o kterých se radnici mluvit nechce.
“Měli bychom se inspirovat. Lokální satira funguje víc než zapšklost a nenávist,” uvedl historik a další přednášející fóra Martin Krsek.
I hazard se stal stěžejním tématem diskuze. “Proč městská komise vypracovává analýzu vlivu hazardu na obyvatele, když už ji provedl Matěj a výsledek je jasně negativní?” tázali se přítomní.

Byznys se sesype

Hollan odpůrce výherních automatů ujistil, že Ústavní soud řeší stížnost na Ministerstvo financí, které odmítá zrušit jejich povolení. “Až bude možné, aby automaty zrušily obce svými vyhláškami, hazardní byznys se sesype,” doplnil aktivista.
Ústečané řešili i záchranu staré porodnice, lanovku na Větruši či vztahy s Němci. Obecně volali po větší aktivitě místních i patriotismu.
“Ústí není holka na jednu noc. Jeho krásu musíte dobývat, o to hlouběji se vám vryje. Pak za něj budete bo­ jovat,” uzavřel Martin Krsek.

12.02.2013

Automatů je méně, městské kasy jsou chudší. Nikdo si nestěžuje

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Autor: Milan Libiger

Z měst v kraji se postupně vytrácejí výherní automaty. Jejich počet ve Zlínském kraji klesl už téměř o polovinu. Rozpočty radnic jsou kvůli tomu chudší, politici si ale nestěžují.

ZLÍNSKÝ KRAJ Přestože města zatím mohou vyhláškami regulovat hazard jen částečně, výherních automatů všech typů ubývá.
Ještě před koncem roku 2010 jich jen ve Zlíně bylo přes 1 400, dnes jich je kolem osmi set. Pokles skoro o polovinu registrují i další města, která se z toho těší, přestože jsou kvůli tomu jejich rozpočty chudší.
“S poklesem jsme po novele loterijního zákona počítali, ale že bude až takový, to jsme opravdu nečekali. Jsme ale samozřejmě rádi,” přiznal náměstek zlínského primátora Ondřej Běták. A věří, že ještě nejde o konečné číslo.
“Do roku 2015 bychom se mohli dostat na 400 až 500 přístrojů ve městě,” naznačil Běták. Díky novele loterijního zákona, která platí do začátku loňského roku, mohou města vyhláškami regulovat hazard. Ve Zlíně si ji už loni schválili, vykazuje herny z centra města.

Odborník: Vyhláška na pokles počtu heren nemá výrazný vliv

Zatímco u klasických výherních automatů ji radnice už může uplatňovat, v případě modernějších videoterminálů, kterých je mnohem více, stále ještě ne. Platí totiž přechodné období do konce roku 2014. Provozovatelé tak mají čas na to, aby se z lokalit zapovězených hazardu odstěhovali jinam.
Ve Vsetíně nebudou moci být videoterminály v blízkosti škol, nemocnic a ústavů sociální péče. Také tam ale počty přístrojů postupně klesají.
“Už nejméně na třech adresách automaty nejsou,” upřesnila starostka Vsetína Iveta Táborská. A proč tedy přístrojů ubývá, přestože jsou vyhlášky na videoterminály zatím krátké?
Důvodem je, že počty svých zařízení snižují samotné loterijní firmy. Po novele loterijního zákona hradí státu poplatky za každý videoterminál povolený ministerstvem financí, i když ho mají jen na papíře nebo je málo využívaný.
“Firmy už nepotřebují tolik automatů, herny jsou předimenzované. Vyhlášky na to nemají vliv,” myslí si Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění, které se věnuje potírání hazardu.
Zatímco ve Zlíně a ve Vsetíně chtějí hazard dostat jen z některých lokalit, v Kroměříži nebo v Otrokovicích ho hodlají vymýtit úplně. Od roku 2015 tam nepovolí ani jeden nový přístroj. A až vyprší povolení těm stávajícím, hráči utřou nos úplně a budou muset jezdit jinam. Město tím současně přijde o nemalé peníze. Podle ministerstva financí mohly Otrokovice ročně dostávat až 20 milionů korun.
“Na jedné misce vah jsou peníze, na té druhé rozvrácené rodiny. Peníze ale neštěstí nevyváží,” je přesvědčen starosta Otrokovic Jaroslav Budek.
“Zvolili jsme kompromis mezi zájmy města a podnikatelů,” doplnil Běták. Krajské město mělo inkasovat ročně asi 80 milionů. Ve skutečnosti jsou příjmy asi poloviční a po roce 2015 budou ještě klesat, protože heren zase ubude.
V některých městě také mizí reklama na hazard. Třeba ve Zlíně a ve Vsetíně uzavřely radnice s provozovateli hazardu dohodu, že nebudou lákat kolemjdoucí na blikající jackpoty a jinou reklamu.
“Podle průzkumu řada lidí neví, kde jsou v našem městě herny. Gambleři si je najdou, ale bez venkovní reklamy už nepůsobí jako lákadla pro mládež,” naznačila Táborská.

FAKTA
Počty videoterminálů
v městech v kraji

Město k 31. 12. 2011 k 31. 12.2012
Zlín 1 065 812
Vsetín 190 194
Kroměříž 236 181
Uh. Hradiště 313 177
Zdroj: ministerstvo financí

13.02.2013

Radnice ruší výherní automaty, peníze z nich oželí

Zdroj: iDnes.cz – Zlín

Autor: MF DNES, Milan Libiger

Odkaz:  http://zlin.idnes.cz/mesta-omezila-pocet-automatu-penize-z-hazardu-jim-nechybi-p32-/zlin-zpravy.aspx?c=A130212_1888424_zlin-zpravy_ras

Přestože města zatím mohou vyhláškami regulovat hazard jen částečně, výherních automatů všech typů ubývá. Jejich počet ve Zlínském kraji klesl už téměř o polovinu. Rozpočty radnic jsou kvůli tomu chudší, politici si ale nestěžují.

Ještě před koncem roku 2010 jich jen ve Zlíně bylo přes 1 400, dnes jich je kolem osmi set. Pokles skoro o polovinu registrují i další města, která se z toho těší, přestože jsou kvůli tomu jejich rozpočty chudší.

“S poklesem jsme po novele loterijního zákona počítali, ale že bude až takový, to jsme opravdu nečekali. Jsme ale samozřejmě rádi,” přiznal náměstek zlínského primátora Ondřej Běták. A věří, že ještě nejde o konečné číslo.

“Do roku 2015 bychom se mohli dostat na 400 až 500 přístrojů ve městě,” naznačil Běták. Díky novele loterijního zákona, která platí od začátku loňského roku, mohou města vyhláškami regulovat hazard. Ve Zlíně si ji už loni schválili, vykazuje herny z centra města. Odborník: Vyhláška na pokles počtu heren nemá výrazný vliv

Zatímco u klasických výherních automatů ji radnice už může uplatňovat, v případě modernějších videoterminálů, kterých je mnohem více, stále ještě ne. Platí totiž přechodné období do konce roku 2014. Provozovatelé tak mají čas na to, aby se z lokalit zapovězených hazardu odstěhovali jinam.

Ve Vsetíně nebudou moci být videoterminály v blízkosti škol, nemocnic a ústavů sociální péče. Také tam ale počty přístrojů postupně klesají.

“Už nejméně na třech adresách automaty nejsou,” upřesnila starostka Vsetína Iveta Táborská. A proč tedy přístrojů ubývá, přestože jsou vyhlášky na videoterminály zatím krátké?

Důvodem je, že počty svých zařízení snižují samotné loterijní firmy. Po novele loterijního zákona hradí státu poplatky za každý videoterminál povolený ministerstvem financí, i když ho mají jen na papíře nebo je málo využívaný.

“Firmy už nepotřebují tolik automatů, herny jsou předimenzované. Vyhlášky na to nemají vliv,” myslí si Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění, které se věnuje potírání hazardu. do PC pro iPad

Zatímco ve Zlíně a ve Vsetíně chtějí hazard dostat jen z některých lokalit, v Kroměříži nebo v Otrokovicích ho hodlají vymýtit úplně. Od roku 2015 tam nepovolí ani jeden nový přístroj. A až vyprší povolení těm stávajícím, hráči budou muset jezdit jinam. Město tím současně přijde o nemalé peníze. Podle ministerstva financí mohly Otrokovice ročně dostávat až 20 milionů korun.

“Na jedné misce vah jsou peníze, na té druhé rozvrácené rodiny. Peníze ale neštěstí nevyváží,” je přesvědčen starosta Otrokovic Jaroslav Budek.

“Zvolili jsme kompromis mezi zájmy města a podnikatelů,” doplnil Běták. Krajské město mělo inkasovat ročně asi 80 milionů. Ve skutečnosti jsou příjmy asi poloviční a po roce 2015 budou ještě klesat, protože heren zase ubude.

V některých městech také mizí reklama na hazard. Třeba ve Zlíně a ve Vsetíně uzavřely radnice s provozovateli hazardu dohodu, že nebudou lákat kolemjdoucí blikajícími jackpoty a jinou reklamou.

“Podle průzkumu řada lidí neví, kde jsou v našem městě herny. Gambleři si je najdou, ale bez venkovní reklamy už nepůsobí jako lákadla pro mládež,” naznačila Táborská.

15.02.2013

Debata přiblíží územní plánování

Zdroj: Brněnský deník

Autor: (jsp, pj)

Brno­střed – Co se v Brně děje s Jižním centrem? A co má společného s novým územním plánem Brna? Proč město vychází vstříc developerům a jak se můžou lidé zapojit do rozhodování o budoucnosti svých domovů? Na tyto a další otázky zájemcům odpovědí v pondělí od pěti hodin odpoledne zástupci organizace Transparency International v brněnské Moravské zemské knihovně. Zájemci o debatu, která je zdarma, se musejí nejpozději dnes přihlásit na stránkách organizace. Na přednášce vystoupí i zástupci občanského sdružení Brnění. “Upozorníme například na problémy brněnského územního plánu a neprůhlednost některých městských firem,” informoval předseda sdružení Matěj Hollan.

16.02.2013

Kasino v divadle? To je vrchol

Zdroj: Olomoucký deník

Autor: ONDŘEJ ZUNTYCH

Lidem z olomouckých Hodolan se nelíbí přeměna místního divadla na kasino. Na besedě o prodeji budovy řekli svůj názor:

Olomouc – “Pětku tramvaj nám zrušili, chybí hřiště a lidi zvolení za náš obvod tu ve Starých Hodolanech až na jednu výjimku nebydlí. Kasino je vrchol,” vzal si na besedě v olomoucké restauraci U Jelena slovo Hodolaňan Roman Sláma. Stejně jako stovce přítomných ani jemu se plánovaná přeměna hodolanského divadla na kasino nelíbí.
Ve výčepu se ve čtvrtek sešli Olomoučané na debatě zaměřené na prodej budovy hodolanského divadla společnosti Endl + K, která podniká ve výherních automatech. Na nabídku prodeje reagovala jako jediný zájemce a od města ho koupila za zhruba dvacet milionů korun.
Místní však už žádné další automaty ve čtvrti nechtějí. “Zisk z hazardu jde do pokladny města, ale ztráty platíme my všichni!” ozval se další z přítomných, za což sklidil potlesk.
Atmosféra byla napjatá, nebylo si však komu přímo postěžovat. Pozvaní radní se omluvili, že nejsou v Olomouci a přijdou na druhou debatu ve středu. Nevystoupil ani očekávaný Josef Endl. Diskusní panel tak tvořili jen předseda olomouckých Zelených Michal Krejčí, předseda komise městské části Svatopluk Losert a Matěj Hollan za sdružení Občané proti hazardu a Brnění.

Podpora hazardu

“Apelujeme na zastupitele, aby na únorovém zasedání odmítli zařazení divadla do nové vyhlášky k regulaci hazardu. Nenaplnili by tak podmínku kupní smlouvy a divadlo by zůstalo městu, které je může využít pro kulturu, či prodat – avšak nikoliv za účelem podpory hazardu,” prohlásil Krejčí.
Budova, kde je na velké scéně od roku 1992 sklad Moravského divadla, potřebuje opravu. Hosté se dozvěděli, že rekonstrukce byla v plánu před lety, kvůli povodním však šly peníze jinam. “Nějakých pět let zpátky byly nutné opravy odhadované na deset milionů korun. Co se týče možnosti mít v Olomouci dvě velká divadla, jsem k tomu skeptický,” řekl ředitel Moravského divadla Josef Podstata. Proměna na multifunkční objekt by pak podle moderátora Pavla Bednaříka vyšla asi na patnáctinásobek.
Před besedou se někteří zúčastnili prohlídky hodolanského divadla. “Dělám tu údržbáře sedmnáct let, ale tohle udržet nešlo,” prohodil jeden z průvodců. Ve velkém sále je utržený kus stropu, na několika místech zatéká, opadává omítka, plášť budovy je ve špatném stavu, krytina na střeše má desítky let.

Diskuse se dotkla i provozování hazardu ve městě. Podle návrhu vyhlášky vznikne kasino kromě Starých Hodolan také v Galerii Šantovka, a osmadvacet heren z nyní povolených 85 zavře. To však bude až na konci příštího roku, do kdy je proti zrušení chrání zvláštní právní předpis.
“Do seznamu dáváme dvě nové adresy kasin. Výměnou za to zavřou čtyři provozovny. Dvě skončí do konce června a dvě v okamžiku otevření kasin,” sdělil včera první náměstek primátora Ivo Vlach. Ubude tak 138 přístrojů.
Tento krok má i své odpůrce. “Je nesmysl povolovat další místa, když není jasné, jak budou obce moci hazard v budoucnu regulovat. Videoloterijní terminály povoluje ministerstvo financí a ty do konce příštího roku omezit nejdou. Uvidíme, jak v této věci rozhodne v létě Ústavní soud. Možná by se šlo automatů zbavit už za půl roku, ale možná vůbec ne,” naznačil nejistý vývoj Matěj Hollan. Dodal, že pokud chtějí dát lidé najevo svůj názor, měli by jít 25. února na zasedání zastupitelstva, kde se bude o vyhlášce rozhodovat. “Vím, že v pondělí ráno musíme být většinou v práci, ale má to smysl. V budoucnu také můžete vyvolat referendum a od města se odtrhnout,” prohlásil. Dodal, že k vystoupení na zastupitelstvu je třeba se předem přihlásit. Do restaurace U Jelena přinesli členové občanského sdružení Hodolany petici proti zřízení kasina v bývalém divadle. Na místě sebrali prvních sedm desítek podpisů.

b Město nyní obecně závaznou vyhláškou z roku 2010 povoluje 85 provozoven. b Návrh nové vyhlášky o regulaci provozu sázkových her, loterií a jiných podobných her, která může platit od dubna, povoluje 57 adres. Součástí seznamu jsou i kasina v budově Hodolanského divadla a v Galerii Šantovka. b Radnice vybrala 28 provozoven, které navrhovanou vyhláškou nepovolí. Do konce roku 2014 však mají přechodné povolení vyplývající z novely zákona o loteriích. b Devětadvacet adres povolilo ministerstvo financí. Ty město nepovolilo, avšak nástroje na jejich zavření nemá. Budou postupně ubývat s tím, jak jim budou končit povolení.

19.02.2013

Jak na investory? Aktivisté se radili

Zdroj: Brněnský deník

Autor: PETR JEŘÁBEK

reportáž

Brno­střed – Jak chránit životní prostředí před necitlivými zásahy investorů podporovaných politiky? O této otázce včera v Moravské zemské knihovně debatovali lidé se zástupci místních občanských sdružení. Konala se tam diskuze nazvaná Chraňme si svůj prostor.
Před dveřmi do konferenčního sálu knihovny stojí před pátou odpoledne fronta lidí. Ve vstupu jim brání specialita dnešní diskuze. “Podpořila nás Evropská unie. Takže je nutný zápis do prezenční listiny a pak vyplnit formulář,” radí mladá organizátorka.
V sále je po páté hodině kolem sedmdesátky lidí. Diskuze začíná. “Debatu pořádáme jako součást projektu Kurzy občanské sebeobrany. V Brně jsme vybrali téma územního plánování, které je zde velmi živé. Zvali jsme i někoho z magistrátu. Nevidím nikoho. Pokud tu je, dostane v diskuzi přednostní slovo,” otevírá debatu Radim Bureš z pořádající Transparency International. Nikdo z vedení Brna na diskusi nedorazil.
Jako první se ujímá slova Matěj Hollan ze sdružení Brnění. Nejdřív se věnuje územnímu plánu Brna a problémům s jeho přípravou. “Proces územního plánování je na můj vkus příliš složitý. Adává nám dost možností, jak projednávání zablokovat,” přiznává Hollan.
Pak mluví o případu plánovaného nákupního centra Aupark a střetu zájmů, do kterého se kvůli němu dostal ateliér Arch Design.
Po něm se slova ujímá Milan Štefanec z Nesehnutí. Zabývá se především certifikáty autorizovaného inspektora, díky nimž vyrostly kontroverzní Bauhaus v brněnských Ivanovicích a bytový dům v líšeňské Horníkově ulici. “Je to privatizace veřejné správy. Soukromý stavební úřad, kterému nejde o zákon, ale peníze, které od investora za rozhodnutí dostane,” tvrdí Štefanec. Ke slovu se dostávají i lidé v sále. Jedna žena si pochvaluje, jak se podařilo lidem zastavit kácení lesa v Kohoutovicích. Josef Myslivec pak mluví o rozvoji Jižního centra v Brně. “V roce 1992 ve zmanipulované soutěži o jeho podobu byl i krásný návrh se třemi jezery, sportovišti a parky. To je nejvhodnější zástavba, cokoliv jiného si vyžádá mnohamilionové protipovodňové úpravy,” upozorňuje muž.
Pak už diskuze pomalu končí. Matěj Hollan z Brnění nabízí pro deset nejrychlejších kartu Krňana parodující plánovanou slevovou kartu Brňana. Několik lidí za ním skutečně běží. Další pak končí debatu u občerstvení.

témata diskuze b územní plán v Brně b Aupark a Jižní centrum v Brně b certifikáty stavebního inspektora b kácení lesa v Kohoutovicích

20.02.2013

Ministerstvo nic neudělalo. Nelegální herny v Brně dál prosperují

Zdroj: iDnes.cz – Brno

Autor: MF DNES, Karolína Kyselová

Odkaz:  http://brno.idnes.cz/hazard-v-brne-0c3-/brno-zpravy.aspx?c=A130220_1891687_brno-zpravy_kol

Podle zákona o loteriích nemají herny vedle škol, nemocnic či kostelů co dělat. Ovšem jen v Brně jsou výherních automatů v těchto lokalitách stovky. Ministerstvo financí v létě starostům naslibovalo, že tyto automaty zruší. Dosud se tím však nezačalo zabývat a herny fungují dál.

“Je to jednoznačně záměrná nečinnost ministerstva financí,” myslí si Matěj Hollan z brněnského občanského sdružení Brnění, které je dlouholetým bojovníkem proti hazardu. Hollan zvažuje, že na to upozorní. “Poradíme se s právníky, co se s tím dá dál dělat,” řekl.

Brnění si na ministerstvu financí vyžádalo informace o správních řízeních vedených proti hernám v Brně. Teď přišla odpověď: “Žádné ze správních řízení není k dnešnímu dni ukončeno,” vzkázal ředitel odboru Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Jan Řehola.

Podle Hollana je to jasné selhání ministerstva. Loni v létě totiž zahájilo řízení o zrušení prvních 48 heren, které se nacházejí v blízkosti veřejných budov v Brně. A kterým paradoxně dalo to samé ministerstvo k provozování automatů licence. Do dnešního dne nebylo žádné ze správních řízení ukončeno navzdory faktu, že řízení může trvat maximálně třicet dnů.

Stále tak není výjimečné narazit na hernu hned vedle mateřské či základní školy, kostela nebo nemocnice. “U nás jsou hlavně sociálně znevýhodnění žáci. Ti samozřejmě vnímají, že jsou v okolí herny, a rozhodně si myslím, že to na ně působí negativně. Děti okolo heren chodí a podprahově to na ně může působit,” uvedl ředitel základní a mateřské školy v Křenové ulici Vladimír Tulka. Právě z této ulice by herny měly zmizet jako první. Boj proti hazardu nevzdávají ani další jihomoravská města

V létě loňského roku se zdálo, že ministerstvo financí vezme iniciativu do svých rukou. Po nátlaku ombudsmana a dalších občanských sdružení bojujících proti hazardu zahájilo s hernami poblíž škol správní řízení. “Pokud by ministerstvo tyto nezákonné herny zrušilo, byl by to jasný precedent. Brno by tak mohlo podat ještě o tisíc takových žádostí víc,” dodal Hollan.

Starosta Židlochovic Vlastimil Hejma podal před půl rokem ústavní stížnost na konání ministerstva financí. I přesto, že Židlochovice ve své vyhlášce žádné výherní automaty nepovolují, hráči tu prolévají peníze dál. Na videoloterijních terminálech, jež nepovoluje obec, ale ministerstvo financí.

“Když jsme se podívali na trestnou činnost v Židlochovicích, zjistili jsme, že nám v letech 2010 a 2011 stoupla kriminalita o 330 procent. Začali jsme tedy hledat příčinu. V tomto období se ve městě zdvojnásobil počet automatů. Trestná činnost byla navíc koncentrovaná hlavně kolem heren,” uvedl Hejma. K ústavní stížnosti by se měl Ústavní soud vyjádřit v létě letošního roku. Města jsou ohledně heren nejednotná

Židlochovice ovšem nejsou se svou stížností první, předběhly je Klatovy. “Pokud Ústavní soud rozhodne ve prospěch Klatov, dá se očekávat, že se rozhodnutí stane závazné i pro ostatní stížnosti,” upozornil Hollan. To by znamenalo konec hazardu v Židlochovicích. Všechna ostatní města by tak mohla svou stížnost také podat a zbavit se hazardu. do PC pro iPad

Přístup jihomoravských měst k vyhláškám omezujícím herny je však nejednotný. Úplný zákaz hracích automatů vyhlásila například Břeclav či Tišnov a chystá ho i Blansko a Vyškov. Rovněž některé městské části Brna jako Královo Pole, Nový Lískovec, Žabovřesky či Brno-střed výherní automaty zcela zakazují. Na videoloterijní terminály jsou sice vyhlášky krátké, alespoň klasické výherní automaty však zmizely.

Opačná situace je ve Znojmě, Hodoníně, Slavkově u Brna, Ivančicích či Moravském Krumlově. Tato města totiž žádné vyhlášky nevydala. Vysvětlují to tím, že jim tak do rozpočtu ročně přibývají peníze potřebné například na opravu škol a hřišť či provoz městských kamerových systémů.

“Znojmo loni z hazardu do rozpočtu získalo přes 30 milionů korun, které využilo na podporu sportu, kultury, vzdělání,” uvedla mluvčí města Zuzana Pastiňáková.

“Jenže lidé ve městě do automatů naházejí dvacetkrát tolik,” oponuje Hollan.

20.02.2013

Zakázané herny dál sají peníze. Ministerstvo spí

Autor: Karolína Kyselová

Správní řízení s desítkami brněnských provozoven výherních automatů příliš blízko škol či úřadů mělo být už dávno vyřešené. Ministerstvo financí však dosud nedokázalo rozhodnout a herny fungují dál.

JIŽNÍ MORAVA V Brně je přes jeden a půl tisíce nelegálních výherních automatů. Nelegálních hlavně proto, že se nacházejí vedle škol, nemocnic či kostelů. Podle zákona o loteriích nemají na takových místech co dělat. Zůstanou tam ovšem dál.
Ministerstvo financí v létě naslibovalo starostům, že automaty v takovýchto lokalitách zruší, nic ale neudělalo. A ani se tím nezačalo zabývat. “Je to jednoznačně záměrná nečinnost ministerstva financí,” myslí si Matěj Hollan z brněnského občanského sdružení Brnění, které je dlouholetým bojovníkem proti hazardu.
Hollan teď zvažuje, že na to upozorní. “Poradíme se s právníky, co se s tím dá dál dělat,” řekl.
Brnění si na ministerstvu financí vyžádalo informace o správních řízeních vedených proti hernám v Brně. Teď přišla odpověď: “Žádné ze správních řízení není k dnešnímu dni ukončeno,” vzkázal ředitel odboru Státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi Jan Řehola.
Podle Hollana je to jasné selhání ministerstva. Loni v létě totiž zahájilo řízení o zrušení prvních 48 heren, které se nacházejí v blízkosti veřejných budov v Brně. A kterým paradoxně dalo to samé ministerstvo k provozování automatů licence. Do dnešního dne nebylo žádné ze správních řízení ukončeno ani přes fakt, že doba řízení může trvat maximálně třicet dnů.
Stále tak není výjimečné narazit na hernu hned vedle mateřské či základní školy, kostela nebo nemocnice. “U nás jsou hlavně sociálně Pište své názory na eliska.kolinkova@mfdnes.cz
znevýhodnění žáci. Ti samozřejmě vnímají, že jsou v okolí herny, a rozhodně si myslím, že to na ně působí negativně. Děti okolo heren chodí a podprahově to na ně může působit,” uvedl ředitel základní a mateřské školy v Křenové ulici Vladimír Tulka. Právě z této ulice by herny měly zmizet jako první.
V létě loňského roku se zdálo, že ministerstvo financí vezme iniciativu do svých rukou. Po nátlaku ombudsmana a dalších občanských sdružení bojujících proti hazardu zahájilo s hernami poblíž škol správní řízení. “Pokud by ministerstvo tyto nezákonné herny zrušilo, byl by to jasný precedent. Brno by tak mohlo podat ještě o tisíc takových žádostí víc,” dodal Hollan.

Boj proti hazardu nevzdávají ani další jihomoravská města

Starosta Židlochovic Vlastimil Hejma podal před půl rokem ústavní stížnost na konání ministerstva financí. I přesto, že Židlochovice ve své vyhlášce žádné výherní automaty nepovolují, hráči tu prolévají peníze dál. Na videoloterijních terminálech, jež nepovoluje obec, ale ministerstvo financí.
“Když jsme se podívali na trestnou činnost v Židlochovicích, zjistili jsme, že nám v letech 2010 a 2011 stoupla kriminalita o 330 procent. Začali jsme tedy hledat příčinu. V tomto období se ve městě zdvojnásobil počet automatů. Trestná činnost byla navíc koncentrovaná hlavně kolem heren,” uvedl Hejma. K ústavní stížnosti by se měl Ústavní soud vyjádřit v létě letošního roku.

Židlochovice ovšem nejsou se svou stížností první, předběhly je Klatovy. “Pokud Ústavní soud rozhodne ve prospěch Klatov, dá se očekávat, že se rozhodnutí stane závazné i pro ostatní stížnosti,” upozornil Hollan. To by znamenalo konec hazardu v Židlochovicích. Všechna ostatní města by tak mohla svou stížnost také podat a zbavit se hazardu. Přístup jihomoravských měst k vyhláškám omezujícím herny je však nejednotný. Úplný zákaz hracích automatů vyhlásila například Břeclav či Tišnov a chystá ho i Blansko a Vyškov. Rovněž některé městské části Brna jako Královo Pole, Nový Lískovec, Žabovřesky či Brno-střed výherní automaty zcela zakazují. Na videoloterijní terminály jsou sice vyhlášky krátké, alespoň klasické výherní automaty z měst vymizely. Opačná situace je ve Znojmě, Hodoníně, Slavkově u Brna, Ivančicích či Moravském Krumlově. Tato města totiž žádné vyhlášky nevydala. Vysvětlují to tím, že jim tak do rozpočtu ročně přibývají peníze potřebné například na opravu škol a hřišť či provoz městských kamerových systémů. “Znojmo loni z hazardu do rozpočtu získalo přes 30 milionů korun, které využilo na podporu sportu, kultury, vzdělání,” uvedla mluvčí města Zuzana Pastiňáková. “Jenže lidé ve městě do automatů naházejí dvacetkrát tolik,” oponuje Hollan. Vyjádřete se! Vadí vám herny? Měly by je úřady zakazovat?

26.02.2013

VV žalují vládu kvůli sázení a prohrám na automatech

Zdroj: CT24.cz

Autor: kul

Odkaz:  http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/216687-vv-zaluji-vladu-kvuli-sazeni-a-prohram-na-automatech/

Praha – Věci veřejné podaly trestní oznámení na vládu kvůli videoloterijním terminálům. Jak uvedl Vít Bárta, strana napadla výši hodinových sázek a maximální možné prohry, které jsou podle VV výrazně vyšší, než povoluje zákon. Bárta prohlásil, že ministr financí Miroslav Kalousek o tom ví, ale tuto skutečnost toleruje a vláda mu to prý trpí. I přes připomínky ombudsmana podle Bárty vláda nakonec rozhodla o tom, že ministerstvo financí nemusí omezovat výše sázek a proher. Ministerstvo financí ale důvody VV odmítá, odvolávají se prý na jiné normy, než které pro videoloterijní terminály skutečně platí.

Zákon povoluje podle Bárty maximální sázku 50 korun a nejvyšší hodinovou prohru 10 tisíc korun. Vláda přesto toleruje u videoloterijních terminálů sázku až tisíc korun a prohru 252 tisíc. “Je jasné, že vysoké sázky a prohry způsobují exekuce a množství životních tragédií,” řekl dnes Bárta. Ústavní soud navíc v roce 2011 konstatoval, že mezi výherními automaty a vidoeloterijními terminály je vizuální podobnost a účelová shoda, tudíž neexistuje důvod k rozdílným podmínkám pro provozování těchto zařízení.

Poslanec VV Josef Novotný doplnil, že na nezákonný stav upozorňují vedle veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského i desítky právníků Ústavního soudu. “Vláda se dopouští trestních činů, my je zde dokladujeme a doufejme, (…) že se bude alespoň dodržovat zákon, který stanoví limity a mantinely pro sázkové hry,” dodal Novotný.

Ministerstvo kroutí hlavou: Proti hazardu postupujeme razantně

Ředitel státního dozoru na sázkovými hrami a loteriemi ministerstva financí Jan Řehola veškerou kritiku ze strany VV “důrazně odmítl”. Ministerstvo se podle jeho slov řídí platnými zákony. Výherní limity, které jsou podle VV porušovány, platí podle Řeholy pouze pro kategorie výherních hracích přístrojů a interaktivní videoloterijní terminály jsou povolovány podle jiné normy, než kterou aplikují ve své žalobě VV. “Ministerstvo financí připravilo nový návrh zákona o provozování sázkových výher, ve kterém platí jednotná pravidla pro všechny druhy sázkových her a jejich odlišnost je pouze v závislosti na tom, ve kterém prostředí jsou provozovány,” dodal k plánům resortu Řehola. Návrh už schválila vláda.

Matěj Hollan z občanského sdružení Brnění má ale zato, že resort proti hazardu nic nedělá. Připravovaný zákon navíc považuje za velmi špatný: “Historie zákona, který připravuje ministerstvo financí, je poněkud komická (…) Naposledy jim to odmítla Evropská komise. Nicméně ministerstvo financí dnes například podle veřejného ochránce práv zákon porušuje, kde může. Když bude mít nový zákon, může ho porušovat stejně tak.”

Navrhovaná norma podle aktivisty oproti dnešku stanovené limity hazardu výrazně zvyšuje a nijak ho nereguluje, například že by zakazoval hazard vedle škol nebo v sociálně vyloučených oblastech. “Dále by udržoval Českou republiku v dnešním stavu, kdy máme největší počet hazardních přístrojů na obyvatele na celém světě,” zmínil Hollan ve Studiu ČT24.

Komentáře nejsou povoleny.