Ministerstvo financí: potřebujeme studii o dopadech hazardu

Tisková zpráva Brnění, o. s.

Ministerstvo financí: potřebujeme studii o dopadech hazardu

Podle zahraničních studií máme v ČR kolem půl milionu gamblerů.

3. 9. 2012, Brno – Ve středu 5. září se bude na vládě projednávat „Informace o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnost“, kterou připravilo Ministerstvo financí. To mělo za úkol vypracovat materiál usnesením vlády č. 347 z 16. května. Ministerstvo konstatuje, že o dopadech hazardu se u nás neví vlastně vůbec nic, a doporučuje v souladu s našim dřívějším návrhem, aby Národní monitorovací středisko pro drogy vypracovalo skutečnou studii, která by se dopady hazardu zabývala. Občanské sdružení Brnění ve stejné době vyhotovilo výtah z 20 zahraničních studií, ze kterého plyne, že v Česku může žít až půl milionu gamblerů. Tento výtah rozeslalo všem členům vlády.

V materiálu ministerstva jsou dle našeho názoru podhodnoceny počty gamblerů. Podle výtahu z 20 vědeckých zahraničních studií z USA, Norska a dalších zemí, který zpracoval člen Brnění, Martin Freund, je v oblastech, kde je hazard všeobecně dostupný, gamblerů kolem 5 % populace. To je v našich podmínkách asi půl milionu problémových a závislých hráčů. Jasná je dle studií velká spojitost mezi gamblerstvím, depresemi, alkoholismem, užíváním tvrdých drog. Studie potvrzují, že nejohroženější skupinou jako mladiství. Studie též ukazují, že finanční výdaje státu v souvislosti s dopady hazardu se počítají v řádech desítek miliard.

Matěj Hollan, Brnění: „Ministerstvo financí v minulosti tvrdilo, že na vypracování patřičné studie, která by se dopady hazardu zabývala, nemá čas. Byla to od nich taktika, aby bylo možné tvářit se, že problém hazardu tu neexistuje. Přitom všude v zahraničí, kde se studie dělaly, zjistili, že hazard je společensky velice škodlivý, s obrovskými dopady do ekonomiky i do sociální a zdravotní sféry a je nutno ho důkladně regulovat. U nás však regulaci dlouhodobě Ministerstvo financí blokuje.

Matěj Hollan: „Nejlepší řešení je jednoduché: hazardní přístroje ve všech hernách a hospodách vypnout a problém s gamblerství na automatech a návaznými společensky nežádoucími jevy se vyřeší. Zkušenosti z Norska, kde to tak udělali, potvrzují, že hráči na jiný typ hazardu nepřejdou, nelegální automaty se neprovozují a provozovatelé, kteří se s Norskem soudili u evropských soudů, prohráli. Pokud v blízké době Ústavní soud při řešení stížnosti obcí rozhodne, že hazard mohou všechny obce regulovat okamžitě, předpokládáme, že hazardní přístroje budou ve většině obcí obratem zakázány a hazard bude poté navrácen do kolejí odpovídajících civilizovanému členu EU.

Kontakty:

Matěj Hollan, Brnění, 774956148

Přílohy:

Výtah z publikovaných zahraničních vědeckých prací o hazardu a jeho psycho-sociálních dopadech na jednotlivce a společnost, http://www.osbrneni.cz/wp-content/uploads/2012/08/Vytah_z_publikovanych_zahranicnich_vedeckych_praci_o_hazardu_a_jeho_psycho-socialnich_dopadech_na-jednotlivce_a_spolecnost.pdf

průvodní dopis adresovaný Ministerstvu financí, http://www.osbrneni.cz/wp-content/uploads/2012/08/ vytah-pruvodni-dopis.pdf

Shrnutí výtahu ze studií:

Výsledky všech studií dokazují, že přístrojový hazard a zejména VLT (či jejich obdoba) představují co do závislosti a jevů s ní spojených největší problém, zvláště, když neexistuje státní politika k hazardu se zaměřením na silnou prevencí.

Studie se shodují na tom, že prevalence v populaci tam, kde je hazard jednoduše dostupný, je v úhrnu závislých a problémových hráčů kolem 5 % populace, tedy u nás půl milionu lidí.

Zásadní jsou také poznatky o spojitosti gamblerství a sebevražd, kdy je dle studií možné, že až polovina všech sebevražd je spojena s gamblerstvím dotyčného.

Jasná je také velká spojitost mezi gamblerstvím, depresemi, alkoholismem, užíváním tvrdých drog.

Studie potvrzují, že nejohroženější skupinou jako mladiství – v této souvislosti zdůrazňujeme, že u nás není dostupnost hazardu s ohledem na děti a mladistvé regulována nijak (kromě zákazu hrát na přístrojích).

Studie též ukazují, že finanční výdaje státu v souvislosti s dopady hazardu se počítají v řádech desítek miliard.

Specificky pro ČR je zásadní zkušenost z Norska, kde došlo takřka ze dne na den k zákazu a tedy vypnutí elektronických hazardních přístrojů. V Norsku nedošlo k žádnému rozvoj ilegálního trhu po zákazu EGM. Nebyla zjištěna také žádná tendence k substituci s jinými formami hazardu. Dokonce bylo zaznamenáno celkové snížení hraní hazardních her (i povolených). Signifikantně se také snížila účast u dalších typů hazardu u problémových hráčů a gamblerů, což vyvrací teorii, že některé skupiny hráčů jsou již tak závislé, že na dostupnost hazardu nereagují. Norský stát byl stíhán herním průmyslem a to jak v Norsku, tak na evropské úrovni (ESVO). Platné soudní rozhodnutí bylo učiněno v roce 2007, kdy soud potvrdil legalitu počínání Norského státu.

Komentáře nejsou povoleny.