Zástupce veřejnosti Brnění

Magistrát města Brna
Odbor územního plánování a rozvoje
Kounicova 67
601 67 Brno

Námitky občanského sdružení Brnění ( IČO 22861688 ) ke Konceptu Územního plánu města Brna (varianty I, II, III) dle § 48 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

Občanské sdružení Brnění je zástupcem veřejnosti podle § 23 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“). Zmocnění bylo spolu s věcně shodnými připomínkami nejméně 200 osob obce (konkrétně 353 osob) doručeno Magistrátu města Brna dne 10. 3. 2011.

V souladu s § 23 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) podává Brnění tyto námitky ke konceptu územního plánu, který v současnosti pořizuje Magistrát města Brna:

I. námitka – doprava

– automobilová:

  1. Požadujeme odstranění Nové městské třídy a následné přehodnocení záměrů zvažovaných v místech, kudy má vést (např. revitalizace Ponávky).
  2. Požadujme odstranění čtyřpruhového vedení I. a II. městského okruhu a radiál uprostřed VMO pro čistě automobilovou dopravu podle varianty II. a III. konceptu UP Brno, akceptovatelné je pouze rozšíření o pruhy pro veřejnou dopravu.
  3. Požadujeme vyloučení funkčního využití „doprava v klidu“, tzn. parkování při ulici Opuštěná.
  4. Požadujeme odstranění ploch pro parkovací domy na Mendlově náměstí.
  5. Požadujeme umístění parkovacího domu do rozvojové lokality SB-2.
  6. Požadujeme přehodnocení změny funkčního využití vnitrobloků a veřejných prostranství na parkování a to zejména v částech Veveří, Trnitá, Zábrdovice a Královo Pole.
  7. Požadujeme dopracování analýzy poptávky rezidentů po parkování a zpracování variant řešení nabídky ploch pro parkování.

– železniční:

  1. Požadujeme uvedení stávající železniční trati mezi Horními Heršpicemi, hlavním nádražím a odbočkou Židenice pro funkční využití „doprava“ do stabilizovaných ploch.
  2. Požadujeme zachování železniční vlečky na Výstaviště.

– cyklodoprava a pěší:

  1. Požadujeme možnost cyklodopravy ve všech ulic Městské památkové rezervace.
  2. Požadujeme doplnění cyklistických tras na území Starého Brna.
  3. Požadujeme doplnění cyklistické trasy do míst s dnešní velkou frekvencí cyklistů a zároveň rizikem střetu cyklistů s motorizovanou dopravou – ulice Cejl, Milady Horákové, Lidická, Koliště, Křenová, Úvoz, Údolní, Husova, Hybešova, Veveří a další. Ve všech těchto místech navrhnout oddělenou trasu či pruhy) pro cyklisty.
  4. Požadujeme zajištění konektivity cyklistických tras, řešení jiných způsobů dopravy v centru města a jeho okolí podřídit potřebám cyklistické a pěší dopravy, přehodnocení sítě cyklodopravy tak, aby jeho hlavní síť netvořily nábřeží řek, ale naopak radiály, které jsou v konceptu UP Brno uvedené jenom jako doplňkové.
  5. Požadujeme umístění cyklistického a pěšího propojení podél Svitavského náhonu (Staré Ponávky) – viz studie zpracovaná atelierem 1. černopolní, s.r.o.
  6. Požadujeme umístění cyklistického (a pěšího) propojení skrze rozsáhlé bloky zahrádkářských kolonií – nad poliklinikou Židenice, nad klášterem na Starém Brně (mezi pivovarem a Helgolandem, z Tomešovi ulice na ulici Vinařská), Jurankou a v dalších lokalitách.
  7. Požadujeme pro hlavní silniční komunikace uprostřed VMO zavedení pravidla mít značené cyklistické pruhy.
  8. Požadujeme zavedení obousměrného provozu pro cyklisty v jednosměrkách.
  9. Požadujeme zavedení ploch pro parkování kol na cca 25 m2 a jejich umístění u univerzit, nádraží, přestupních uzlů MHD.
  10. Požadujeme zrušit návrh cyklistické trasy mezi ul. Mendlovo náměstí, Úvoz a Pellicova (velký výškový rozdíl) a vyřešit vedení této trasy jiným způsobem. (například po Pekařské), doporučujeme naopak mimoúrovňové překřížení Úvozu pro pěší a cyklisty (Žlutý kopec – Pellicova), jak je dlouhodobě navrhováno.
  11. Požadujeme zavedení prvku „pěší zóny – návrhové“ do legendy Návrhu a tyto zóny uplatnit na ulici Pekařská, Jaselská, Bratislavská od Cejlu na Příkop, dále na celém Mendlově náměstí.
  12. Požadujeme doplnění hlavních pěších tras tak, aby propojovaly lokální sub-centra – dle Krajinné a urbánní osnovy (viz interaktivní mapu Konceptu, výkres S1)

II. Námitka – Jižní centrum

  1. Požadujeme odstranění všech variant řešení Jižního centra tak, jak jsou navrženy v konceptu územního plánu a požadujeme navržení takové skladby funkčního využití území pro Jižní centrum, která zajistí této nové městské části vyváženost funkcí (obytnou, pracovní, obchodní, veřejné vybavenosti, odpočinkovou), sociální kontrolu, atraktivitu pro turisty, cestující, místní obyvatele. Pro tuto rozvojovou plochu zadat novou urbanistickou soutěž, v jejímž zadání právě zajištění vyváženosti těchto funkcí.
  2. Doporučujeme zařazení ploch viaduktu podél Malé Ameriky (most přes Svratku – hlavní nádraží) mezi rozvojové s tím, že vstupními podmínkami pro zpracování regulačního plánu tu bude zachování železniční dopravy, možnost modernizace nádraží v centrální poloze, zachování viaduktu jako technické památky a možnost kombinace funkčního využití pro dopravu D s plochami komerce

III. Námitka– obchody

  1. Požadujeme doplnění ploch pro obchod do 400 m2 do lokálních subcenter vymezených výkresem Krajinná a urbánní osnova.
  2. Požadujeme, aby „velké obchodní plochy“ nebyly orientované do sebe, aby se z okolních ulic nestaly jen dopravní tepny nebo mrtvé ulice nevhodné pro pobyt/pohyb chodce, jako je tomu např. u Vaňkovky, tj. aby měly partery.
  3. Požadujeme začlenění ploch pro maloobchod i do ploch transformace zejména tam, kde je prokázatelný nedostatek obchodů v docházkové vzdálenosti místních obyvatel
  4. Požadujeme odstranění všech ploch pro nákupní a zábavní centra X tak, jak jsou navrženy ve všech variantách konceptu.

IV. Námitka– vodohospodářství

  1. Požadujeme zajištění územní rezervy pro revitalizaci říčních niv na území města Brna plně v souladu se studií Možnosti revitalizace údolních niv hlavních brněnských toků (zpracovatel ATELIER FONTES, s.r.o., 2006 – územně plánovací podklad Magistrátu města Brna), týká se zejména ploch vymezených pro rozliv povodňových vod v Pisárkách a Žabovřeskách; plochy vymezené výše zmíněnou studií jako plochy určené k rozlivu vody označit v územním plánu jako retenční prostor či obdobným způsobem (označení jako plochy zeleně může být zároveň ponecháno), v těchto plochách připustit vybudování revitalizačních opatření na toku a v nivě.
  2. Požadujeme vymezení části území rozvojových lokalit Ze-4 a Tr-9 a jako územní rezervu též část území Tr-5 jako území retenčního prostoru řeky Svitavy (možno zároveň umístit plochy městské či krajinné zeleně), připustit vybudování revitalizačních opatření.
  3. Požadujeme vyloučení umístění staveb vyžadujících ochranu před povodněmi v nivách vodních toků v Brně, rovněž zde nepřipustit umístění staveb urychlujících odtok vody (např. parkoviště a jiné zpevněné plochy).

V. Námitka – bydlení a rekreace

  1. Požadujeme předefinování plochy C „smíšená obytní funkce“, tak aby hlavní funkce byla obytná a aby byla vždy zajištěna funkce obytná v rozsahu nejméně 50% v kombinaci s dalšími již definovanými funkcemi a podmíněně přípustné objekty bez bydlení pouze v případě, že sousedí s objekty, které plní funkci obytnou.
  2. Požadujeme posilovaní lokálních subcenter (= náměstí ve čtvrti, střed městské čtvrti, přestupní uzel ve čtvrti)
  3. Plochy transformace (= brownfileds) uvnitř VMO požadujeme primárně řešit pro bydlení a pak teprve pro další využití.
  4. Požadujeme oddělení ploch pro výrobu a skladování (P), lehkou výrobu (E) od stávající či plánované obytné zástavby izolačními pásy zeleně a vhodnými kompenzačními opatřeními (především oblast MČ Tuřany, Dvorska, Brněnské Ivanovice, Slatina).
  5. Požadujeme doplnění ploch pro rekreaci v jihovýchodní část Brna – konkrétně pro městské části Tuřany, Brněnské Ivanovice, Dvorska, Slatina).
  6. Požadujeme vyloučení návrhových ploch určených k funkčnímu využití bydlení navázané na dálnice a rychlostní komunikace (např. Bosonohy) a dále tam, kde jde o lokality obsloužené převážně individuální dopravou.
  7. Požadujeme vyloučení ploch s funkčním využitím pro bydlení v místech postižených suburbanizací.
  8. Požadujeme zapracování výsledků poslední soutěže na Římské náměstí. A to konkrétně doplnění o plochy zástavby a překategorizování parkoviště z veřejného na parkoviště pro rezidenty.

VI. Námitka – životní prostředí

  1. Požadujeme stanovení Kraví Hory a ostatních městských vyhlídek jako území s ochranou před světelným znečištěním a s nutností prevence jeho vzniku.
  2. Požadujeme podél Svitavského náhonu (Staré Ponávky) vymezit plochy veřejné či krajinné zeleně a rekreačních ploch v souladu se studií zpracovanou atelierem 1. černopolní, s.r. o. ( viz webové stránky projektu Statuárního města Brna http://www.ponavka.brno.cz/)
  3. Požadujeme odstranění rozvojových ploch Tu-1, Ch-1, Sla-1, neboť nemají oporu v nadřazené územně plánovací dokumentaci.
  1. Požadujeme odstranění ploch pro výrobu a skladování (P), lehkou výrobu (E) či komerční vybavenost (W), které jsou navrhovány na současných plochách ZPF I a II. třídy ochrany.
  1. Doporučujeme zhodnotit využití vnitrobloků, které se nacházejí v území intenzivně využívaných pěšími a navrhnout, po dohodě s majiteli, změnu využití veřejný, resp. poloveřejný prostor.

Odůvodnění:

I. Doprava:

Představený Koncept ÚP představuje jednostranný nevyvážený pohled motorizovaného obyvatele Brna, který je preferován nad ostatními obyvateli a který nijak nereflektuje tendence v Západní Evropě a koncept trvale udržitelného města. Ať je to průrazem NMT, což je fakticky rychlostní komunikace vedená středem města, rozšiřováním VMO, potlačením ostatních způsobů dopravy – zejména cyklistické a pěší, či stavbou dalších nákupních center na okraji Brna, jež jsou závislé na IAD. Místo snahy o narovnání stavu vychýleného v posledních desetiletích ve smyslu „vše pro auta“, se snaží tento stav nadále vychylovat.

Přitom dopady automobilové dopravy na zdraví lidí je fatální (Miroslav Šuta, Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, ČSOP Veronica, 2010). Fyzikální podoba a vlastnosti (např. rozpustnost) vzduchem dopravovaných škodlivin ovlivňují jejich rozšíření v atmosféře i v biologických tkáních. Dávka dopravená na tzv. cílové místo v organismu je obtížně určitelná v epidemiologických studiích. Proto se provádějí náhradní měření – od stanovení atmosférické koncentrace až po určení hladiny z krve, vlasů či z mléčných zubů.

Působení imisí se může lišit u různých skupin populace. Zejména děti a staří lidé mohou být ke škodlivým vlivům zvláště citliví. Osoby s astmatem nebo s jinými dýchacími či srdečními chorobami mohou při vystavení znečišťujícím látkám pocítit zhoršení příznaků svého onemocnění. Výsledky monitorování kvality ovzduší v České republice potvrzují přetrvávající význam dopravy jako hlavní příčiny znečištění ovzduší měst prachovými částicemi (PM10, PM2,5) a oxidem dusičitým (NO2). Zpráva Státního zdravotního ústavu uvádí, že v městských, dopravně zatížených lokalitách dochází k překračování limitních koncentrací a že s dalším rozvojem dopravy lze za stávajících podmínek očekávat rozšíření počtu více exponovaných lokalit; ve větších městech navíc nejenom v blízkém okolí komunikací.

Z hlediska vlivu na zdraví má v České republice největší význam znečištění ovzduší prachovými částicemi (PM) a polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), v silně dopravně zatížených lokalitách také oxid dusičitý. Státní zdravotní ústav odhaduje ze středních hodnot koncentrací PM10 v prostředí měst, že znečištění ovzduší touto škodlivinou se může podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti v průměru o 2 %. Vybrané karcinogenní látky mohou přispět ke vzniku jednoho nádorového onemocnění na každých 5 tisíc obyvatel (Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2008, Státní zdravotní ústav, Praha, 2009). Konkrétní příklady opatření zrealizovaná nejen v zahraničí představují např. Miroslav Patrik, a Miroslav Šuta v publikaci Aby se ve městě dalo dýchat – Příklady efektivních opatření ke zlepšení kvality ovzduší (ČSOP Veronica, 2010).

Nová městská třída a v návaznosti na ni tzv. „bratislavská radiála“ zatahuje do těsné blízkosti centra průtah pro automobilovou dopravu.

Koncepce Jižního centra nemá zpracovány modely dopravy. Záměry, které se tu chystají evidentně směřují ke kolapsu a územní plán s nimi nepočítá. V investory zamýšlených záměrech se má nacházet tisíce parkovacích míst. Navrhování parkování na Opuštěné ohrožuje již nyní přetěžovanou dopravní kapacitu prostoru Opuštěné a navazujících ulic.

Parkovací domy u Mendlova náměstí jsou v rozporu s naším návrhem převést Mendlovo náměstí do pěší zóny. Považujeme za nezbytné dopracovaní koncepce parkování ve městě.

U ulic, jako je Pekařská, je přitom nutné usilovat o to, aby se navrátila do stavu městské pěší třídy, jelikož je to jediná přirozená spojnice mezi Mendlovým náměstím (klášterem) a středem města. Co se týče ulice Bratislavské, pěší zóna je jedinou možností, jak vytvořit pro místní převážně romskou populaci prostor k realizaci a jak z ní posléze vytvořit další městskou třídu. Ulice Cejl by měla byť živá – obchodní městská třída a Bratislavská klidná obytná ulice bez dopravy. V současné době je průjezd na kole městem nebezpečný a dosti krkolomný (jednosměrky, auta parkující u chodníků vedle pásů tramvají, absence cyklopruhů), chodníky jsou běžně zcela zabrány auty (Tvrdého nahoře, Bratislavská mezi Kolištěm a Příkopem…), takže po nich nelze komfortně chodit po svých, natožpak maminky s kočárky.

Považujeme proto za nutné vytvořit pro jiné druhy dopravy minimálně srovnatelné podmínky, spíše však – zejména v centrální části Brna – preferování ostatních způsobů dopravy, které jsou ekologičtější a prostorově daleko méně náročné, tudíž kapacitnější.

Odsun nádraží je velice nejistým projektem, bez zajištěného financování. Míra reálnosti realizace tohoto projektu by měla vézt k tomu, že v novém územním plánu bude stávající železnice z Horních Heršpic přes hlavní nádraží do Židenic zakreslena jako stabilizovaná plocha pro dopravu, aby případné realizované záměry kolem železnice nemohly ohrozit železniční provoz, rekonstrukce i případnou modernizaci ŽUB v centrální poloze. Umožňovat v rámci ÚP pouze realizaci odsunu nádraží a na to navázat celé dopravní řešení, je dle nás nezodpovědné (viz Ing. Arch. Josef Myslivec http://www.brnenskarola.unas.cz/).

V Brně je evidentní poptávka po možnostech pohybu po městě na kolech a to nejen ze strany studentů a studentek vysokých škol. Koncept hlavní páteřní sítě kolem řek, který je spíše směrován na rekreační cyklistiku nenabízí denodenním uživatelům kol bezpečnou dopravu do školy, zaměstnání. Nosné je třeba mít radiály do centra, neb ty budou následně mnohem frekventovaněji využívány každodenně. Zejména pak, pokud se doplní dostatečnou nabídkou stání pro kola kolem významných institucí.

Propojení hlavními trasami pro pěší mezi lokálními subcentry je vstřícnou odpovědí na poptávku ze strany rodičů s dětmi (kočárky) ale i dalších skupin obyvatel pohybovat se snadno, bezpečně a v příjemném prostředí po městě. Průchodnost městem podporují i zprůchodněné vnitrobloky (podle potřeby v nočních hodinách uzamykatelné), které jsou v řadě měst běžné (Prešov, Třeboň, České Budějovice apod).

II. Jižní centrum:

Jižní centrum navržené v současné podobě neumožňuje vznik kvalitní trvale udržitelné části města – obrovské šířky ulic, nízká intenzita zastavení, absence centrálního náměstí, ÚP nezajišťuje např. vznik škol, naopak umožňuje vznik „čtvrtě“ s nulovým zastoupením funkce bydlení. Tento fakt vyplývá z definic ploch C, které jsou tam v rozsáhlých blocích navrženy ( http://michal-kristof.com/JCB/index.html ):

Požadujeme vypsání architektonické soutěže na komplexní řešení zastavění plochy Jižního centra a zapracování výsledků této soutěže do návrhu územního plánu. Jasnou podmínkou uspořádání soutěže musí být odborný a veřejný konsenzus nad zadáním soutěže a rovněž nad výběrem vítězné varianty tak, jako je tomu v ostatních evropských městech odpovídající velikosti.

Prostor Jižního centra lze využít efektivněji ve srovnání se současnými východisky územního plánu či územní studie, což dokládají studie Michala Krištofa (http://michal-kristof.com/JCB/index.html) :

nebo například Milana Šušky (http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=26139) :

Požadujeme zejména, aby v JC nemohlo vzniknout žádné další nákupní a zábavní centrum, neboť prostor je z tohoto ohledu plně saturován Tescem a Vaňkovou ( podle výzkumu Masarykovy univerzity, kterou zpracovala pro Statutární město Brno, dosahuje Brno koeficientu saturace okolo 1,27 m2/ob. Hodnota plošného standardu v ČR byla společností Incoma Research odhadnuta pro rok 2009 na 1,08 m2/ob., Dle Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009 – http://www.brno.cz/informace/archiv/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje-oupr/uzemne-planovaci-podklady-upp/pruzkum-maloobchodni-site-na-uzemi-mesta-brna/).

Kvůli expanzi nákupních center nejvíce ubývá obchodů v samotném historickém centru Brna. Zůstávají po nich prázdné výlohy na hlavních městských třídách či jejich místo zaplňují výprodeje a obchody s nápisy „bankrot“ či „vše za …“. Nahrazují je nové prodejní plochy, zejména v okrajových částech města i zcela mimo něj: ve velkých nákupních centrech, hypermarketech či diskontních prodejnách. Většina Brňanů a Brňanek už další nákupní centrum či jinou velkou prodejnu nechce – a to bez ohledu na to, jestli poblíž některé z nich žijí, či ne. 41 % obyvatel města Brna chybí pouze menší specializovaná prodejna, menší samoobsluha či večerka, 27 % obyvatel zkoumaných brněnských městských částí nechybí žádný další obchod (Zdroj: Spotřební chování obyvatelstva v Brně1 a Průzkum agentury Respond & Co (duben-květen 2007)).

III. Obchody:

Město Brno je již dávno saturováno nákupními a zábavními centry (Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009 – http://www.brno.cz/informace/archiv/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje-oupr/uzemne-planovaci-podklady-upp/pruzkum-maloobchodni-site-na-uzemi-mesta-brna/). Nový ÚP nesmí dovolit vznik jakéhokoliv dalšího nákupního a zábavního centra, jelikož tím velice trpí jednak střed města – drobné obchody jsou stahovány do nákupních center a město je plné heren či „bankrotů“, stává se z něj vlivem toho město duchů. V mnoha částech města pak vinou velkých nákupních domů zanikly drobnější maloobchody (potraviny, ovoce, řezník, pekař…) a lidé se nemají možnost nakoupit základní potraviny v docházkové vzdálenosti od svého domu. Jsou pak nuceni jezdit do velkých nákupních domů, což vytváří falešný dojem, že „všichni“ chodí rádi do nich nakupovat. Vymíráním drobných obchodů velice degraduje život v těchto městských částech.

Současný Územní plán města Brna obsahuje příliš volná pravidla pro maloobchod (prodejny všech velikostí – od malých krámků po rozlehlé hypermarkety, jejichž společným znakem je nabídka zboží pro koncové zákazníky a zákaznice). Diskontní prodejnu či menší hypermarket lze (podle současného územního plánu) postavit téměř všude, kde je pro ně dost místa. Územní plán navíc nabízí pro obchody řadu volných nezastavěných ploch na okraji města u hlavních silnic a dálnic. Nejen umístění prodejen, ale ani jejich vzhled není dostatečně regulován. Stavitelé nemusí respektovat vzhled okolí a mohou všude stavět stále stejné kopie prodejen a rozlehlých parkovišť.

Nedostatečná pravidla způsobují, že umisťování prodejen závisí téměř výhradně na libovůli investorů a samospráva se musí s jejich polohou smířit, obyvatelé přizpůsobit. Zákazníci a zákaznice jsou nuceni jít za obchodem, i když by tomu mělo být naopak.

Páteří revitalizace obchodní sítě v Brně musí být malé a střední obchody do 400 m2 prodejní plochy (tedy včetně samoobsluh a malých supermarketů nazývaných superety). Takový model obchodní sítě funguje například ve Vídni, která (jakožto výrazně větší město než Brno) má méně velkých nákupních center, ale daleko hustší síť malých a středních obchodů (přímo v ulicích, často ve starých domech). Lidé mají možnost nakupovat pohodlně v blízkosti svého bydliště a nemusí používat auto pokud nechtějí. Tuto výhodu proti Brňanům a Brňankám mají díky pravidlům pro výstavbu obchodů založeným na limitních hodnotách prodejní plochy.

Považujeme za nutné, aby ÚP naopak dával pobídky pro budování těchto malých obchodů/služeb, které jsou městotvorné a naopak vyloučil všechny navrhované plochy X tak, jak jsou umístěny ve všech variantách konceptu. Jak na jihu, severu, tak u OBI v Komíně nebo na Novolíšeňské již nákupní centra jsou a již tam způsobují dopravní problémy.

Na konci roku 1998 byla u jižní hranice města otevřena Olympia a Avion Shopping Park. V roce 1999 se zvýšila automobilová doprava v tomto sektoru oproti roku 1998 o 50% (30 000 aut za den). 45% automobilů bylo z Brna, 55% z regionu. Rozšiřování těchto nákupních center pokračovalo i v dalších letech a to i na území městské části Brno-jih. Tři varianty konceptu počítají s dalšími plochami na jihu v tak velkém rozsahu ploch, která zabírají již stávající nákupní centra. Z průzkumu Magistrátu města Brna vyplývá, že 41 % obyvatel města Brna chybí pouze menší specializovaná prodejna, menší samoobsluha či večerka, 27 % obyvatel zkoumaných brněnských městských částí nechybí žádný další obchod. Malé obchody „na rohu“ zanikají a lidé jezdí nakupovat přes celé město.

Konkrétní návrh, jak nastavit férová pravidla pro umisťování maloobchodu prostřednictvím územního plánu tak, aby měli lidé „svoje obchůdky na rohu“, nabízí například Návrh pravidel pro rozvoj maloobchodu na území města Brna – revize dle oponentní studie, NESEHNUTÍ, 2011.

IV. Vodohospodářství:

Představený koncept ÚP snižuje v některých případech bez náhrady retenční prostor v nivě a ubírá možnosti revitalizace brněnských toků a niv oproti návrhům odborných studií. V některých případech dokonce připouští umístění rozvojových (zastavěných) ploch v nivě toku s rizikem záplav. Přitom v krajině i ve vnitřním městě je třeba usilovat o přírodě blízký stav vodních toků všude tam, kde to protipovodňová ochrana okolí dovoluje a nikoliv do niv umísťovat další objekty a zpevněné plochy, které naopak vyžadují další nákladná protipovodňová opatření a urychlují odtok vody z území. Příklon k přírodě blízkému stavu vodních toků s umožněním jejich rekreačního využití je v souladu jak s evropským právem a s praxí v okolních zemích, tak s poptávkou obyvatel Brna.

V. Bydlení a rekreace:

Současná definice plochy C – smíšená obytná – umožňuje – například v exponované rozvojové lokalitě Jižního centra – vznik „čtvrti“ s nulovým zastoupením bydlení. Požadujeme proto, aby Hlavní využití plochy C, které v současnosti není, bylo bydlení. Dále požadujeme, aby byla vždy zajištěna funkce obytná v rozsahu nejméně 50 % v kombinaci s dalšími již definovanými funkcemi a podmíněně přípustné objekty bez bydlení či monofunkční (např. banka) pouze v případě, že sousedí s objekty, které plní i funkci obytnou. Územní plán musí v rozvojových lokalitách zajistit, že rozvíjené území nebude v žádném případě „8hodinovým městem“, kdy po pracovní době lidé zmizí, případně se přesunou do uzavřených krabic – nákupních a zábavních center.

Statutární město Brno má velmi podrobně zmapovány brownfields (http://www2.brno.cz/index.php?nav01=112&nav02=6696&nav03=6702&nav04=6164&nav05=6158). Atraktivita těchto lokalit pro bydlení tam, kde nejsou velké ekologické zátěže je v řadě evropských měst evidentní, nabízí luxusní bydlení pro movitější obyvatele města. Exkluzivita brownfileds uvnitř VMO ve spojení s eliminací zatížení dopravou a podporou pěší, cyklistické dopravy, rozvoje zelených ploch a veřejných prostranstvích, podporou atraktivity centra rozvojem menších formátů obchodů může spolu s dalšími faktory přispět k přiblížení se moderním a k lidem i prostředí příznivějším trendům oživování centra a může do Brna přitáhnout i sídla vrcholných managementů významných národních či nadnárodních firem, které v Brně zatím nesídlí.

VI. Životní prostředí:

Považujeme za potřebné zaměřit se na zhodnocení využití vnitrobloků a po dohodě s majiteli začlenit vhodné vnitrobloky do zeleně či (polo)veřejných průchodů. Vhodně vyřešeným zpřístupněním dojde k uspokojování poptávky po zelených, klidných plochách uvnitř města. Prioritně by se mělo jednat o vnitrobloky, které lze začlenit do systému pěších tras.

Pod nově navrhovanou průmyslovou zónou se nachází pozemky vedené v zemědělském půdním fondu. Ustanovení § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu stanoví zásady ochrany ZPF. Konkrétně pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ZPF, nutno zejména odnímat jen nejnutnější plochu ZPF.

Není důvod zabírat pro výrobu, skladování, lehkou výrobu či komerci kvalitní zemědělský půdní fond, když územní plánování usiluje o kompaktní města a navíc konkrétně v Brně disponuje dostatkem ploch například v brownfileds.

Vyhodnocení vlivů ÚPMB na udržitelný rozvoj pouze konstatuje, že území Města Brna je zařazeno do Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. U MČ Tuřany rovněž konstatuje, že Tuřany jsou již nyní jednou z nejvíce imisně zatížených oblastí Brna (bod. 29.3.4, str. 231) a že kvalita ovzduší se bude i nadále zhoršovat v souvislosti s dopravou. Přesto územní plán Města Brna toto neřeší a do k.ú. Tuřan umisťuje průmyslové plochy, které budou situaci nadále zhoršovat. Kompenzační opatření nejsou žádná.

Městská část Brno – Tuřany je již v současnosti významně zasažena provozem letiště Brno – Tuřany a tranzitní automobilovou dopravou. To způsobuje zvýšenou prašnost, hlučnost a dopravní provoz v městské části, která je již v současné době třetí nejzatíženější městskou částí Brna.

Současně pak nedostatek zeleně v poměru ke zpevněným plochám způsobuje negativní klimatické jevy spočívající zejména v nedostatku dešťových srážek v letním období a pokles hladiny spodních vod. V důsledku toho dochází k usychání stávající zeleně, dokonce i vzrostlých stromů již v současné době. Další plánované rozšíření zástavby, a to navíc průmyslového charakteru, tyto negativní vlivy ještě znásobí. Navržená průmyslová zóna navíc nerespektuje ÚSES Tuřany, který se realizuje v současné době výsadbou zeleně.

Z hlediska ochrany přírody v noci doporučujeme stanovit ochranné zóny kolem městských vyhlídek, z nichž by byla vidět obloha lépe, než z okolního města. Tuto ochranu požadujeme zavézt i na velké otevřené plochy, jako jsou náměstí, parky.

Závěrem

Nad rámec námitek zástupce veřejnosti Brnění upozorňuje na to, že Statutární město Brno má od roku 2007 schválený dokument Strategie pro Brno. Východiska a závěry Strategie se v řadě míst míjí s tím, jaká jsou východiska a návrhy konceptu územního plánu. Je evidentní, že zatímco by se měly oba dokumenty doplňovat a směřovat ke stejnému cíli – udržitelnému rozvoji města tak, aby bylo zázemí pro kvalitní život, s pohodou bydlení a lákavým prostředím pro stávající i budoucí obyvatele města – v oblastech jako je doprava, maloobchod a dalších jdou evidentně proti sobě.

Stejně tak nesoulad s krajskými Zásadami územního rozvoje – ty doposud nejsou schváleny a tudíž vzniká evidentní riziko vzniku problémů souvisejících zejména se stavbami regionálního a nadregionálního významu.

Předem děkujeme za kladné vyřízení námitek

………………………..

Matěj Hollan, statutární zástupce občanského sdružení BRNĚNÍ

se sídlem tř. Kpt. Jaroše 18, 602 00, Brno, IČO 22861688

brneni@gmail.com

www.osbrneni.cz

V Brně dne ………………………….

Přílohy:

1. Souhrn věcně shodných připomínek pro námitku

2. CD se soubory studií, na které v odůvodnění podatel odkazuje (podatel nepřikládá studie, analýzy, mapy a další podklady, které má Statutární město Brno k dispozici).

1http://www.brno.cz/informace/archiv/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje-oupr/uzemne-planovaci-podklady-upp/pruzkum-maloobchodni-site-na-uzemi-mesta-brna/spotrebni-chovani/

Text Věcně shodné připomínky a zmocnění zástupce veřejnosti o. s. Brnění

Komentáře nejsou povoleny.